Kamila Pešeková: Péter Magyar budí velká očekávání. Je otázkou, jestli je může naplnit
Maďarská předvolební kampaň je v plném proudu. Důkazem toho je, že stále více přibývá odhalení nejrůznějších skandálů. Z mnoha těchto kauz je cítit, že byly pečlivě schovávány právě pro vrcholící předvolební boj s cílem maximálně mobilizovat vlastní voliče. Mezi takové patří kauza továrny na výrobu baterií do elektromobilů ve městě Göd.
Lídr maďarské opozice a člen strany Tisza (což je zkratka pro Respekt a Svoboda) Péter Magyar upozornil, že tamní zaměstnanci pracují v extrémně prašném a nezdravém prostředí. Přípustné zdravotní normy jsou překračovány mnohonásobně.
Čtěte také
Jako odpovědného za danou situaci označil Magyar současného premiéra Viktora Orbána. Jeho vláda měla problém zanedbat, ačkoli o něm řadu let věděla. Ale zřejmě nechtěla majitele výrobny baterií hnát k odpovědnosti z obavy, že by se mohl ze země stáhnout.
Orbánova vláda totiž dlouhodobě láká zahraniční investory nejenom pobídkami nebo daňovými úlevami, ale mimo jiné i tím, že rozvolňuje nejrůznější pravidla. Třeba u proplácení přesčasů nebo pracovně-právních záležitostí, což má zahraniční koncerny motivovat k investicím v Maďarsku.
Čtěte také
Letošní parlamentní volby tak budou do značné míry odpovědí na otázku, jestli tento systém, který nastolil současný premiér Viktor Orbán, bude nadále pokračovat, či nikoli.
To, že po dlouhých letech faktické vlády jedné strany by zemi prospěla změna, se ozývá i v těchto dnech, kdy v předvolebních průzkumech už nějakou dobu vede strana Tisza. Její náskok je někdy udáván i dvanáctiprocentní.
Velká očekávání, ale nejistá podpora
Péter Magyar, hlavní tvář opozice, přitom Orbánovy metody a politický marketing zná až příliš dobře. Do roku 2024 byl sám členem Orbánovy strany Fidesz, pak se s ní ale rozešel a začal poukazovat na vysokou míru korupce, která existuje v rámci Orbánova mocenského systému.
Čtěte také
Magyar jde do voleb s jasnými cíli, chce vrátit Maďarsku prozápadní orientaci v zahraniční politice, vnímá Rusko jako hrozbu a chce ukončit dlouhodobý konflikt Maďarska s Bruselem, kvůli kterému má Budapešť zablokovány peníze z evropských fondů. Magyar by rád zavedl v zemi euro a zreformoval média, která jsou dnes provládní.
Západní publicistika jeho ambice samozřejmě vítá. Už o něm vyšla celá řada kladných portrétů a s blížícími se volbami přibydou ještě další. Otázkou ale je, jestli on sám dokáže všechna tato očekávání splnit.
Například čekat od něj, že by zastával dramaticky jiný postoj v pohledu na Ukrajinu, je marné. Ani on nemůže jít v tak citlivé otázce proti náladám většiny populace.
Hlavně by se také nemělo zapomínat, že i Magyar sám byl dlouho součástí Orbánova systému a osvojil si všechny mechanismy, které zajistily jeho setrvání u moci. Současný premiér také sledoval od první chvíle cíl, aby si upevnil svou moc i pro situaci, že by náhodou někdy prohrál volby.
Tyto struktury – třeba v justici, v dohledu nad médii nebo ve vedení státních firem – nebude možné změnit jednoduchou parlamentní většinou, ale až většinou ústavní. A je otázkou, zda právě dostatečně velkou podporu od voličů může Magyar získat.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
