Kopečný: Česko na muniční iniciativě vydělává, ale nepodílí se ani symbolicky. Naše reputace trpí

Ukrajina sice loni dokázala vyrobit na 4,5 milionu dronů a desítky houfnic, tedy víc než celé NATO dohromady, v dělostřelecké munici je závislá na výrobě v zahraničí. Česká muniční iniciativa v loňském roce dodala téměř 2 miliony kusů, tedy polovinu toho, co napadená země spotřebovala.

Čtěte také

Zelenskyj: Česko nám rozumí. Jsem vděčný za podporu i přístřeší pro Ukrajince, kteří to potřebovali

Naproti tomu Rusko ale za stejnou dobu získalo 7 milionů kusů, z nichž polovinu dodala Severní Korea. „Pomoc Česka a dalších spojenců je naprosto zásadní, ale prostě neděláme dost,“ srovnává seniorní poradce konzultační společnosti Rasmussen Global, kterou založil někdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Ramussen.

„První dva roky jsme v Evropě řešili problém, že sice najednou byla politická vůle a ochota něco dělat, ale nikdo nevěděl jak. Teď to už víme, ale je to o vyšší politické vůli dát více peněz,“ dodává s tím, že letošní ambiciózní cíl, kterým je zdvojnásobení pomoci, se nejspíš splnit nepodaří.

Fakt, že se Česko nebude na iniciativě finančně podílet, ji podle Kopečného neovlivní, protože příspěvky byly i v minulosti velmi nízké. „Došlo ale k poškození našeho obrazu v očích spojenců, protože tady se daní desítky miliard korun, které zůstávají v českém rozpočtu, ale nedáváme ani těch symbolický pár set milionů či jednotek miliard,“ kritizuje.

Záruky k ničemu

Podle Hospodářských novin se český premiér v Bruselu snaží vyjednat financování iniciativy z peněz vyčleněných na evropskou pomoc Ukrajině. „Je to pokračující logika, která na tom Česku umožňovala výrazně vydělávat. Dříve jsme tuto kapitolu využívali pro kompenzace za vyřazenou vojenskou techniku, kterou jsme darovali Ukrajině. České dary byly z drtivé většiny zaplaceny z těchto peněz,“ vysvětluje expert.

Čtěte také

Bříza: Peníze pro Ukrajinu jsou skvělé, ale neřeší příčinu. Je potřeba zastavovat drony a střely, kvůli nimž Ukrajina mrzne

K probíhajícím mírovým jednáním je Kopečný skeptický, protože války se začínají i ukončují z politického rozhodnutí a nic nenasvědčuje k tomu, že by k tomu Rusko bylo ochotné. Za irelevantní považuje také dohody o bezpečnostních zárukách mezi Ukrajinou a jejími spojenci.

„Jestli tam pár evropských států pošle 40 nebo 60 tisíc vojáků, tak je to úplně jedno, protože Ukrajinci jich mají milion a stejně to nestačí. Jediné, co může omezit Rusko v jeho ambicích, je silně vyzbrojená ukrajinská armáda. Ostatní záruky jsou minimálně nedůvěryhodné a velmi často i nepraktické,“ upozorňuje.

Kopečný připomíná, že před rokem byla hlavním tématem dohoda o nerostných surovinách, aby k nim americké firmy měly lepší přístup.

„Ve fondu je nula dolarů, žádná firma do toho nejde. Každé to kolo jednání je mediálně-politická úlitba Donaldu Trumpovi, aby to vypadalo, že se něco vyjednalo. Ono to není špatně, ale pořád se neblížíme tomu, že by si Ukrajinci mohli říct: ‚No, tak už jenom půl roku a třeba se to doklepe‘,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.