České projekty by nikdo jiný do vesmíru nedovezl, říká astronaut Svoboda o své nadcházející misi

28. červen 2025

Českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici v květnu podpořila vláda a o pár týdnů později ji odhlasovala i rada Evropské kosmické agentury. „Je ještě spousta práce, která se musí udělat, a spousta věcí, které se musí stát. Ale těším se, až to bude hotové a bude jasno, že poletíme,“ říká pro Český rozhlas Plus bojový pilot a astronaut Aleš Svoboda, který by se mise mohl nejdřív za dva roky zúčastnit.

Jak bude vypadat česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici? A co dělá s tělem stav beztíže? Poslechněte si celý rozhovor s bojovým pilotem a astronautem Alešem Svobodou

„Teď je to v gesci Evropské kosmické agentury, která naším jménem vyjednává se strategickými partnery, jako jsou NASA a různé komerční subjekty,“ popisuje přípravy.

„Většinou minimálně čtyři pět let trvá, než se celá ta mise připraví a naplánuje. Ale v minulosti byly i případy, že vybrali astronauta, který pak čekal třeba deset patnáct let, než byl přiřazen na misi.“

Čtěte také

Kromě trpělivosti musí být uchazeči vybaveni silnou vnitřní motivací a schopností pracovat v týmu. Zároveň je nezbytná vytrvalost a ochota se neustále učit novým věcem.

„Příprava, která probíhá teď, je zaměřená hodně všeobecně – na měkké dovednosti jako je leadership, práce v týmu a podobně. Ale pak je tam spousta ryze odborných věcí jako orbitální mechanika, základy kosmického letu, anatomie, radiační fyzika,“ vyjmenovává Svoboda.

„Z praktických věcí jsme dělali výcvik přežití a teď nás čeká v září týden, kdy se budeme učit fungovat v beztížném stavu.“

V něm totiž dochází k výrazným změnám v lidském organismu. Narušuje se rovnovážný systém ve středním uchu nebo se mění proudění tekutin v těle. Největší negativní dopad ale zaznamenává svalstvo, které v beztížném stavu rychleji ochabuje, a kostra, která snáze chřadne, když na ni nepůsobí gravitace.

Dosáhnout orbitální rychlosti

Cesta na Mezinárodní vesmírnou stanici trvá asi osm devět minut. Modul letí rychlostí až 28 tisíc kilometrů v hodině.

Čtěte také

„Energeticky je nejvýhodnější se co nejrychleji dostat do řidších vrstev atmosféry, ideálně úplně nad ni,“ vysvětluje Svoboda. „Tam, kde už odpor v podstatě není, se raketa sklopí do vodorovného směru a dále zrychluje, dokud nedosáhne orbitální rychlosti.“

Na palubu modulu se vejdou čtyři astronauti. Kromě lidské posádky létají do vesmíru i nákladním moduly, které mají celý objem vyplněný užitečným nákladem a potřebným vybavením.

Vývoj pokročilých materiálů

Plánovaná mise má trvat dva týdny, astronauti budou v kosmu provádět celou řadu výzkumů. 

Čtěte také

„Experimenty, kde se astronaut stane pokusným králíkem, jsou zaměřené na fyziologii a medicínu. Jeden z nich je technologický projekt, který má za cíl vyvinout osenzorované tričko, které dokáže měřit neuvěřitelné množství parametrů a s daleko větší přesnosti predikovat to, co dokážou hodinky,“ přibližuje Svoboda.

Další výzkum je zaměřený na využití nanomateriálů a nanorobotů. Kromě získaných dat je pro jeho tým klíčový i kontakt s institucemi, k nimž se české firmy běžně nedostanou. Naše české projekty by tam jinak nikdo nedovezl,“ vysvětluje.

Kromě národních projektů budou astronauti pověřeni i úkoly Evropské kosmické agentury.

„Harmonogram je poměrně dost nabitý, protože čtrnáctidenní mise jsou unikátní v tom, jak hodně jsou efektivní,“ uzavírá Svoboda. „Říká se, že během nich astronaut za dva týdny udělá asi stejné kvantum práce jako astronauti na dlouhodobém pobytu během prvních dvou měsíců.“

Jak vypadá běžný život na mezinárodní vesmírné stanici? Jak se liší let v gripenu a v kosmické lodi? A co typicky českého si s sebou vezme do vesmíru? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.