Miloš Doležal: 1945. Léto běsů
Dokumentární povídky Miloše Doležala odehrávající se na jaře, v létě a na podzim roku 1945. Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív.
Pro rozhlasovou četbu vybral sám autor z této knihy povídky Zkurvená katovská práce – příběh života a smrti dvou broumovských benediktinů v Šonově, Bezmocná myš, nad kterou zvedl tlapu obrovský kocour – příběh želivského lékaře, básníka a donského kozáka Nikolaje Andrejeviče Kelina, I ve zlých dobách se dějí zázraky – příběh Milady Šámalové a jejích dětí, Smrtící bič – příběh odhalování pamětní desky.
Miloš Doležal
Miloš Doležal (nar. 1970) je básník, prozaik, dokumentarista a editor. V letech 1998 až 2018 působil jako dramaturg a scenárista v Českém rozhlase, s nímž nadále externě spolupracuje. Ve svých knihách i rozhlasových pořadech se opakovaně zabýval druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu 50. let 20. století.
Za svou knihu o životě a smrti faráře Josefa Toufara Jako bychom dnes zemřít měli získal v anketě Lidových novin v roce 2012 ocenění Kniha roku. V roce 2022 mu byla udělena hlavní cena v soutěži Magnesia Litera za sbírku zádušní poezie Jana bude brzy sbírat lipový květ.
Autor natočil také řadu rozhlasových dokumentů a píše i dokumentární povídky, které publikuje v nakladatelství Host. První z těchto povídkových sbírek, Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu, vyšla v roce 2019. Druhá, Do posledních sil: tři dokumentární povídky z konce protektorátu, v roce 2020. Poslední svazek trilogie byl vydán pod názvem 1945: Léto běsů – dokumentární povídky z jara, léta a podzimu 1945.
Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje pořad expresivní výrazy.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
