Normalizační prašivina, ten zvláštní strach a pasivita, je minulost přítomná v naší současnosti, říká spisovatel Doležal

15. září 2022

„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal, který o běsech ale nepíše poprvé. Zajímá ho historie, zajímá ho dobro a zlo a také jejich nositelé. Proto se ve svých minulých knihách věnoval tragické smrti kněze Josefa Toufara, trýznivému životu a smrti malíře a spisovatele Josefa Čapka nebo zrádci Čurdovi.

Zlo a dobro se objevují v Doležalových knihách často a i když autor pracuje hodně se zlem páchaném v minulosti, nijak zvlášť se podle něj neliší od toho současného.

Čtěte také

„Zlo se mění v různých dobách, časech, nabírá různé převleky a kamufláže. Také se samozřejmě proměňují jeho sluhové a pohůnci. Chce nás nějakým způsobem rozviklat, zdeptat, zničit a zničit také dobro. Tedy ve smyslu, kdy používám dva základní archetypy dobra a zla.“

Sám se také vypořádává se svými vlastními démony, kteří ho tíží. „Zápasím s odcizením se světům, nihilismem, něčím odchodem ze světa, lámáním holí nad světem nebo marností. To je teď můj hlavní boj, to, že víc než dobro, vítězí zlo a že je naděje tak udupávaná a ničená,“ říká.

Námět na další knihu?

Autor také silně přemýšlí, stejně asi jako každý člověk dnes, nad tím, co se děje na Ukrajině. Doležal cítí k samotné válce silné pouto a nemyslí si, že je Česko v jakémsi zákulisí. Pro něj existuje pouto středovýchodní Evropy, a proto se dle něj válka týká našich přátel, naší kultury a našich nejvlastnějších krajin. Samotnému tématu by se také rád věnoval v nějaké své další publikaci.

Čtěte také

„Přál bych si se toho nějakým způsobem dotknout. Ale víte co, já stejně píšu o tom zlu, které prorůstá naší kulturní i politickou krajinou a jsou tam paralely s 50. léty a s normalizací. Třeba výrok pana Babiše o tom, že jeho názoroví protivníci jsou fašisti a nacisti. To je slovník Klementa Gottwalda z 50. let nebo prezidenta Zemana, který na veřejném shromáždění ve Velkém Meziříčí řekne o profesoru Halíkovi, že je to černoprdelník. A to řekne prezident na Vysočině, kde byli nevinní faráři popravováni.“

Doležal ovšem nechce porovnávat dnešní a minulé politické uspořádání ve smyslu toho, které bylo pro společnost horší či lepší, protože jsou mezi nimi jisté paralely.

A pak vidíte, jak se chovají někteří politici u nás nebo ve světě, jaké jedy pouštějí do společnosti, jak ji naschvál rozbíjejí.
Miloš Doležal

„Já spíš vidím některé symptomy, takové ty prorůstající žíly, které se nás dotýkají z minulosti, jsou neuzdravené a jsou přítomné možná víc, než si myslíme. A možná více než 50. léta je to právě ta normalizační prašivina, ten zvláštní strach a zvláštní pasivita. To je minulost přítomná v naší současnosti.“

Britská královna měla úroveň, díky ní se kultivoval národ

Na druhou stranu v lidském zlu a v tom, jak prostupuje do společnosti, hraje podle Doležala roli i ten, kdo zemi vede.

Čtěte také

„Domnívám se, že člověk, který má nějakou funkci, je zodpovědný za to, jak vystupuje, jaká volí slova a jak se chová. Viděli jsme to na životním příběhu britské královny. Byl tam jistý stupeň vystupování, kultivace a ona vědomě i podvědomě kultivovala celý národ. A pak vidíte, jak se chovají někteří politici u nás nebo ve světě, jaké jedy pouštějí do společnosti, jak ji naschvál rozbíjejí, jak rozdělují venkov a město a používají páky zla.“

V dnešní době, kdy je prezidentem Miloš Zeman a ještě donedávna byl premiérem Andrej Babiš, se Česko nějaké kultivace a uklidnění společnosti jen těžko dočká. Doležal však nevidí změnu ani do budoucna.

Beneš byl v roce 1943 v Moskvě a se Stalinem rozmlouval o všeslovanství, velice si rozuměli a vznikla i smlouva se Sovětským svazem.
Miloš Doležal

„Společnost je tak nabroušená, jako kdyby uvnitř ní vřelo něco temného a podivného. A není osobnosti, nebo já ji aspoň zatím nevidím, která by to nějak uchopila a snažila se to opravit, nevím, jak to říct, trošku to harmonizovat a pojmenovat to, což je taky důležité, a někam to posunout. Jednoduše cítím ve společnosti obrovské napětí.“

Pach roku 1945 se u nás a v nás drží dodnes

Nová kniha Doležala se věnuje roku 1945 a lidem, kteří se vraceli z exilu, z koncentračních táborů, ale také lidem, kteří v protektorátu žili a nebyli schopni či ochotni něco obětovat. Podle autora druhá světová válka změnila zcela smýšlení lidí.

„Myslím si, že národ tehdy prošel skutečně podivnou proměnou. Byly vyvražděny elity, byli zavražděni nebo zničeni naši nejlepší lidé – spisovatelé, vojáci, politici atd. Národ byl zdecimován a pak přichází politické vedení s tím, že samo strká hlavu do ruské oprátky. Beneš byl v roce 1943 v Moskvě a se Stalinem rozmlouval o všeslovanství, velice si rozuměli a vznikla i smlouva se Sovětským svazem.“

Čtěte také

Doležal několikrát zmínil právě prezidenta Beneše, který je v Česku brán často velmi pozitivně, sám se ale s takovýmto názorem neztotožňuje.

„Udivuje mě, že ho takto lidé berou, ale zároveň je to výklad dějin a je součástí učebnic. Nesmírně mě to ale štve a existují u nás o prezidentu Benešovi skvělé knihy, například od Jiřího Gruši, které ho fantasticky demaskovaly, nebo dokumentární filmy, které vypovídají o jeho zbabělosti,“ dodává.

Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , vkry

Související