O životě a smrti umučeného Josefa Toufara. Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli
Když 25. února 1950 v Praze umíral číhošťský kněz Josef Toufar, umučený příslušníky Státní bezpečnosti, byl jednou z prvních obětí komunistické ideologie. Následně byl zahrabán pod falešným jménem v rohu ďáblického hřbitova do šachty hromadného hrobu. Miloš Doležal v knize Jako bychom dnes zemřít měli pátrá po tom, kdo byl páter Toufar a co všechno předcházelo tomu, než ho StB začala vyslýchat kvůli údajné manipulaci s oltářním křížkem.
Josef Toufar zemřel po měsíčním brutálním týrání. Tím ho soudruzi ze Státní bezpečnosti nutili ke lživým výpovědím. Měl se přiznat k tomu, že v režii a z nařízení Vatikánu a biskupů manipuloval s křížkem v Číhošti, aby tím podvedl prostý venkovský lid. Pro pohyb křížku se vžil název Číhošťský zázrak.
Těsně před smrtí byl Toufar převezen do Číhošti, kde byl nafilmován na kazatelně pro potřeby propagandistického filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení. Ten měl vysvětlovat manipulaci s křížem na oltáři.
Čtěte také
Vzhledem k páterovu zdravotnímu stavu byl ale použit jen krátký úsek a na dalších záběrech je jeho postava hraná.
Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný portrét pátera Toufara jako chladné historické pojednání. Nechybí v něm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na absolutní dokumentární věrnost.
Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života Vysočiny v první polovině minulého století, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Ne náhodou prohlásil básník a historik Zbyněk Hejda, že Doležal Vysočině vrací její paměť.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
