Citlivost k antraxu se dědí

8. únor 2012
Monitor

Citlivost k onemocnění antraxem je zřejmě dědičná. Určující je přitom aktivita genu, který kóduje povrchový protein lidských buněk.

Antrax je smrtelné onemocnění, které vyvolávají toxiny bakterie Bacillus anthracis. Aby mohly účinkovat, musí se dostat dovnitř lidských buněk prostřednictvím jejich povrchových proteinů. Vědci ze Stanfordovy univerzity nyní zjistili, že ne všechny buňky jsou stejně zranitelné – buňky některých lidí se antraxovými toxiny prakticky nedají zahubit, zatímco jiné umírají už po 250x slabší dávce. Buňky izolované od dětí byly k antraxu podobně citlivé jako buňky jejich rodičů. Nabízel se závěr, že vnímavost vůči antraxu je dědičná.

?xml version="1.0" encoding="UTF-8"? Další výzkum to potvrdil a vědci zjistili, že citlivost vůči antraxu souvisí s expresí genu CMG2. Jím kódovaný membránový protein je hlavním receptorem, který antraxovým toxinům „otvírá vrátka“ do vnitřního prostoru buňky. Zvýšené množství receptoru proto zesiluje pronikání toxinů do buňky a zvyšuje pravděpodobnost jejího zániku. Znamená to, že lidé s aktivnějšími variantami genu CMG2 jsou vůči antraxu zranitelnější než ti, jejichž gen je „línější” a vyrábí menší množství membránového proteinu.

Zdroj: PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.