Noční tanec planet

Přibližně od 24. února do 15. března budeme moci na večerní obloze spatřit neobvyklou „šňůru“ všech pěti nejjasnějších planet sluneční soustavy. Od západního obzoru najdeme postupně Merkur, Venuši, Jupiter a Mars. V pozdějších hodinách, po západu Merkuru, na východním obzoru přibude Saturn. Všechny planety budou bez obtíží vidět očima, zejména Jupiter s Venuší nepřehlédneme ani z měst. Celou scenérii navíc elegantně doplní Měsíc a pro fajnšmekry i malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Podobně neobvyklou přehlídku nejjasnějších planet sluneční soustavy znovu zažijeme na konci dubna roku 2015, či za lepších podmínek až v druhé polovině března roku 2036.

Nedostižný Merkur
Planeta Merkur je na obloze poměrně těžko vyhledatelná, neboť i přes její maximální jasnost nebývá nikdy úhlově moc daleko od Slunce a ztrácí se na soumračné obloze. Obecně nejlepší podmínky nastávají v době tzv. elongace, kdy se planeta na obloze od naší mateřské hvězdy vzdálí nejvíce. Kvůli sklonu ekliptiky, roviny sluneční soustavy vůči středoevropskému obzoru, je nejvhodnější období v době elongace na jarní obloze večer nebo na podzimní obloze ráno. Nejbližší elongace se odehraje 5. března. K nalezení Merkuru je třeba si najít místo s odkrytým západním obzorem.

Jako dvě perly
Největší pozornost ovšem přilákají planety Venuše a Jupiter. Ty jsou už velmi dobře pozorovatelné několik měsíců. Jasnější Venuše, o které jsme nedávno psali, je zároveň nejjasnější planetou sluneční soustavy a po Slunci s Měsícem nejjasnějším nebeským objektem vůbec. Spatříme ji i z měst jako výrazný stříbřitý objekt nad jihozápadním obzorem. V malém dalekohledu, stejně jako Merkur, nabízí pohled na ustupující fázi podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí. O něco slabší Jupiter, rovněž i ve městech dobře viditelný, pak v dalekohledu vypadá jako kotouček s pásy doprovázený až čtveřicí svých nejjasnějších měsíců – Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Jupiter se na obloze k Venuši úhlově přibližuje a nejblíže k sobě budou ve středu 14. března. Tehdy je bude dělit úhlová vzdálenost 3° (6 měsíčních úplňku vedle sebe). Půjde o nesmírně fotogenickou podívanou, která se na večerní obloze naposledy odehrála v prosinci roku 2008. Venuše s Jupiterem budou vypadat jako dvě lesknoucí se perly. Podobného večerního setkání těchto planet se, ovšem za značně horších podmínek, dočkáme v květnu příštího roku nebo v červnu roku 2015.

Jupiter a stín jeho měsíce|foto: NASA

Rudý Mars a Pán prstenců Saturn
Rudá planeta Mars se 3. března ocitá v opozici se Sluncem a je tedy pozorovatelná po celou noc. Při této opozici se sice k Zemi zdaleka nepřiblíží na rekordně malou vzdálenost jako v roce 2003, ale i tak ji bez obtíží poznáme. Jeví se jako naoranžovělá „hvězda“ v souhvězdí Lva s jasností jen o něco menší jak Sírius – nejjasnější hvězda noční oblohy viditelná večer nad jižním obzorem. Ve větším přístroji se dá bez větších obtíží pozorovat jižní polární čepička Marsu.

V pozdějších nočních hodinách, kdy už Merkur bude pod obzorem, se nad východem objeví i Saturn. Na přelomu února a března vychází před desátou hodinou večerní. Nyní je v souhvězdí Panny nedaleko jasné hvězdy Spica, se kterou tvoří zejména v ranních hodinách poměrně výraznou dvojici. Saturn je asi nejoblíbenější planetou mezi pozorovateli, protože už v menších přístrojích ustavených na stativu ukazuje své majestátné prstence. Ve větších dalekohledech jsou pak patrné i mezery v prstencích, stín prstence vržený na kotouček planety nebo největší měsíc Titan. Planeta Saturn bude ozdobou zejména červnové oblohy.

Saturn se svými prstenci ze sondy Cassini|foto: NASA

Měsíc a kometa jako bonus
K celé planetární přehlídce přibude i Měsíc. V sobotu 25. února mine jako úzký srpek Venuši, následující dva dny pak projde okolo Jupiteru. Ve středu 7. března spolu s Marsem a jasnou hvězdou Regulus v souhvězdí Lva utvoří elegantní rovnoramenný trojúhelník. V té době už bude téměř v úplňku. Pohled na Saturn se Spicou pak doplní v sobotu 10. března.

Nevysoko nad severovýchodním obzorem v souhvězdí Draka se pak na večerní obloze zejména za nepřítomnosti Měsíce nabízí fajnšmekrům již dlouhodobě malými dalekohledy pozorovatelná kometa C/2009 P1 Garradd, o které jsme psali minulý týden. Ta 5. března projde přízemím a pomalu se od naší planety začne vzdalovat. Její jasnost je ovšem v březnu poměrně stálá, takže je kometa stále pozorovatelná už malými dalekohledy a za mimořádně dobrých podmínek i pouhýma očima jako rozmazaná hvězdička. Je viditelná celou noc a postupně přechází do známého hvězdného útvaru Velký vůz, kde ji na večerní obloze téměř v nadhlavníku najdeme v druhé polovině března.

Pohledy pro oko i dalekohled
Pro spatření všech planet není třeba žádného přístroje, pouze místo s dobře odkrytým zejména západním obzorem. K pozorování detailů na planetách je ovšem dalekohled nezbytný, nejlepší volbou je určitě návštěva nejbližší hvězdárny. Podobně budeme moci postupně všechny očima viditelné planety sluneční soustavy pozorovat za tři roky, ovšem podmínky k pozorování budou o něco méně vhodné jak letos. Všech pět planet v jeden okamžik za opravdu příhodných podmínek spatříme až v druhé polovině března roku 2036.