Nobelův výbor upozornil na nebezpečí, ocenil Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní

11. říjen 2017
Jaderný výbuch

Letošní Nobelovu cenu za mír obdržela švýcarská organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). „Žijeme ve světě, ve kterém je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu,“ zdůvodnila udělení ocenění předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová . Podle výboru je jeho letošní výběr zároveň výzvou jaderným mocnostem, aby začaly s vyjednáváním o postupné a bezpečné likvidaci více než 15 tisíc jaderných zbraní, kterými v různé míře disponují. Rakouský deník Wiener Zeitung se v souvislosti s předáním Nobelovy ceny za mír ve svém komentáři rozepisuje o tom, že Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní si ocenění skutečně zaslouží.

Jak deník uvádí, organizace se velkou měrou zasadila o to, že na půdě Spojených národů letos podepsalo úmluvu o zákazu jaderných zbraní více než 120 států. Protože ale s podobou nové smlouvy nesouhlasí mimo jiné současné jaderné mocnosti, má dohoda zatím spíše symbolický charakter.

Vznik takové úmluvy je ale nutný, podotýká rakouský deník. Jak Andersenová upozornila, v současnosti některé státy modernizují svůj vojenský arsenál a nebezpečí, že se pokusí získat nebo vyrobit vlastní jadernou zbraň, je vysoké. Předsedkyně Nobelova výboru v této souvislosti výslovně zmínila Severní Koreu.

Velké překvapení

Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní vznikla v roce 2007. Na její činnosti se dnes podílí skoro pět set organizací, které působí ve více než stovce zemí světa.

Beatrice Fihnová, obchodní ředitelka oceněné organizace, po oznámení letošní Nobelovy ceny za mír neskrývala překvapení. „Z Nobelova výboru nám volali několik minut před oficiálním vyhlášením výsledků. Byli jsme v šoku a chvíli jsme si dokonce mysleli, že se jedná o vtip,“ řekla Fihnová.

Společná zodpovědnost

Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní ihned po oznámení pogratuloval rakouský prezident Alexander Van der Bellen, pokračuje deník Wiener Zeitung. „Zasadit se o svět bez jaderných zbraní je naše společná zodpovědnost,“ napsal státník na Twitteru.

Také Ulrike Lunaceková, vedoucí delegace rakouských Zelených, vítá letošní výběr Nobelova výboru. „V době, kdy americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un zvyšují pravděpodobnost použití jaderných zbraní, přišlo udělení takové ceny ve správný čas,“ řekla Lunaceková.

Devastující následky

Anglická zkratka vítězné organizace zní ICAN a podobá se tak spojení ‘I can‘. S pomocí tohoto aktivizujícího sloganu zmobilizoval před svým prvním zvolením bývalý americký prezident Barack Obama celé davy, připomíná rakouský deník. A podotýká, že v podobném duchu, jako bývalý šéf Bílého domu, smýšlí o nejničivějších bombách právě i Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní.

„Následky jaderného útoku by byly tak devastující, že o nich nikdo nechce ani přemýšlet,“ říká představitelka organizace Fihnová. Jak dodává, od politiků často slyší, že aktivisté tématu nerozumí. Podle jaderných mocností totiž držení takových zbraní zajišťuje strategickou rovnováhu a bezpečnost.

Prezident Barack Obama během akce na dopadení bin Ládina

Spoléhání se na štěstí

Fihnová si myslí, že vznikem nové Smlouvy o zákazu jaderných zbraní se z tématu stala humanitární otázka. „Stačí se jednoduše zeptat – je přijatelné zabít statisíce lidí? Pokud ne, musí se jaderné zbraně zakázat,“ soudí aktivistka a zdůrazňuje, že mír během studené války nezajistily pouze jaderné zbraně.

„V době bipolárního světa jsme zažili několik případů, kdy téměř došlo k jaderné válce. Podařilo se jí ale vždy zabránit, a svým dílem k tomu také možná přispěla OSN. Doposud jsme tedy měli štěstí. Ale jestli budou jaderné zbraně nadále existovat, to štěstí nás jednoho dne opustí,“ přináší na závěr slova Fihnové rakouský deník Wiener Zeitung.