Nobelova cena za fyziku: Tři vědci dali lidstvu nové nástroje pro zkoumání světa elektronů uvnitř atomů a molekul
Nobelovu cenu za fyziku pro letošní rok získala trojice vědců za využití laserů ke studiu elektronů v atomech a molekulách. Nobelisty se stali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová, v úterý oznámila Královská švédská akademie věd.
Čtěte také
Elektrony se pohybují tak rychle, že se dříve považovalo za nemožné sledovat jejich pohyby.
Tito tři fyzici podle švédské akademie „předvedli způsob, jak vytvořit extrémně krátké světelné pulzy, které jde použít k měření rychlých procesů, ve kterých se elektrony pohybují či mění energii“. Fyzici tak zjednodušeně dostali Nobelovku za to, že dali lidstvu nové nástroje pro zkoumání světa elektronů uvnitř atomů a molekul.
V magazínu se také dozvíte:
- Jak vypadá pole bez chemického ošetření? Zjistíte z celorepublikové akce Podívej se do pole – někteří zemědělci totiž kousky svých polností nijak neošetřili.
Nový program Akademie věd ČR finančně podpoří několik projektů, které míří od základního výzkumu do praxe.
- Rusko nejen okupuje Ukrajinu, ale také sabotuje snahu světa řešit krize životního prostředí, kterými procházíme. To je zkušenost velvyslance Spojených států při Organizaci pro spolupráci a bezpečnost v Evropě.
Poslechněte si víc, ptá se Renata Kropáčková.
Související
-
Marie Curie-Sklodowská. První žena, které byla udělena Nobelova cena
Marie Curie-Sklodowská je první ženou na světě, které byla v roce 1903 udělena Nobelova cena. Za fyziku. O osm let později k ní přibyla druhá, tentokrát za chemii.
-
Nobelova cena za fyziku míří k trojici vědců, kteří našli řád v chaotickém dění
Najít řád a předvídatelnost ve věcech, které se chovají chaoticky – to se podařilo trojici vědců, kteří dostanou letošní Nobelovu cenu za fyziku. Více ve Vědě Plus.
-
Za objev receptorů teploty a hmatu. Nobelova cena míří ke dvěma americkým molekulárním biologům
Objevy oceněných umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
