Předsudečné násilí vůči lidem LGBTQ+ roste, tvrdí výzkumník z Národního ústavu duševního zdraví
Za zdroje menšinového stresu a stigmatizace, kterému čelí lidé LGBTQ+ považuje výzkumník Národního ústavu duševního zdraví Michal Pitoňák mj. absenci legislativy, která by umožňovala jejich rovnoprávnost. Ve většině je tato komunita podle něj často vnímána jako lidé s nižší hodnotou. Zároveň po nich společnost chce coming-outy, při kterých se mají vymezit a zároveň obhájit v heteronormativní realitě současné společnosti.
Poslechněte si celý magazín, kde se dozvíte:
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti covidu-19.
Vytvořit mikroskop, který uvidí život molekul a zjednoduší například vývoj léčiv. Unikátní metodu vytvořila česká fyzička, kterou dál bude rozvíjet i díky finanční podpoře německé Společnosti Maxe Plancka.
Ptá se Renata Kropáčková.
Související
-
Duhový odpočinek nabízí hřbitov v Curychu. LGBTQ lidé mají vyhrazeno 30 parcel
Lidé často chtějí zůstat svým partnerům nablízku i po smrti. To platí i pro členy komunity LGBTQ. Brzy budou mít v Curychu vlastní pohřebiště, informuje server Swiss Info.
-
V 70 letech založil loterii na podporu LGBTQ+ komunity. Do projektu investoval všechny svoje úspory
Tom Gattos do projektu vložil peníze, které měl s přítelem našetřené na důchod.
-
Ale já myslel, že se ti líbí holky. Jak se u nás žije LGBTQ+ osobám?
Národní ústav duševního zdraví a spolek Queer Geography stojí za studií Být LGBTQ+ v Česku 2022. Jak se zrcadlí v žité zkušenosti, ilustruje rozhovor s Michalem a Teou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.