Nízké platy akademiků jdou za univerzitami, míní náměstek. Ty jsou ale podfinancované, oponuje vedoucí katedry

Čtěte také

Exministr školství Plaga: Kdyby stát převzal záruku za platy vysokoškolských pedagogů, zlomilo by to univerzitám páteř

Vedoucí katedry Asijských studií na FF UP a jeden z organizátorů stávky za vyšší platy František Kratochvíl přirovnal ministra školství k řediteli sirotčince se slovy: „Nařizuje nám hladovku, protože zlobíme.“

„Ministerstvo nenařizuje akademikům vůbec nic. Od toho je akademická samospráva na vysokých školách. Stát ve velmi omezené míře mluví do toho, co a jak univerzity dělají,“ namítá Jiří Nantl z ODS, náměstek ministra školství.

Dodává, že financování je nastaveno podle určitých výkonových kritérií. „Peníze dáváme celým univerzitám a o jejich další redistribuci rozhodují rektoři, akademické senáty a další orgány,“ tvrdí.

Stávkovat ministerstvu, či rektorátu?

Kratochvíl podotýká, že tuzemské školství je podfinancované v průměru OECD v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi, mezi které premiér chce do deseti let Česko zařadit.

„Tím, jak jsou univerzity podfinancované, si nejsou schopny to málo, které mají, rozumně rozdělit, protože když je nedostatek, tak začínají převládat parciální zájmy,“ dodává.

Čtěte také

„Nepochopili jsme, kolik je ve hře.“ Handrkování o miliardy jako nekonečná bolest českého školství

„Stát může rozdělovat ty peníze, které má, a ty vznikají spíš prací než stávkováním,“ namítá Nantl. „Rozpočet vysokých škol ani pro příští rok, kdy stát provádí nějakou konsolidaci veřejných financí, neklesá a my předpokládáme růst,“ dodává.

„Požadavek se zvyšuje. Na jaře děkani filozofických fakult požadovali 800 milionů na nápravu mzdové politiky – to jsme naplánovali do rozpočtu – a nyní vznikla stávka dožadující se třech miliard. To je rovno objemu celého navýšení rozpočtové kapitoly školství, včetně regionálního, kde je 1,5 milionu žáků,“ míní.

Z jedné na tři miliardy

Mělo by dojít k navýšení o necelou miliardu korun, o níž se mluvilo na jaře. „Nevíme, jakým způsobem budou peníze rozděleny. Rada vysokých škol mluví o strukturálním deficitu vysokého školství ve výši zhruba 11 miliard. Částka tří miliard je stejná částka, kterou požadoval pan ministr Bek v roce 2017. Inflace z toho mála, co bylo, ještě ukousla,“ říká Kratochvíl.

Čtěte také

Bek: Na vzdělávací systém musíme pohlížet komplexně a debatu o jednotlivých článcích vést vcelku

„Pokud budeme kompenzovat inflaci, nastane hyperinflace,“ oponuje Nantl.

„Jedna věc je nastavení ukazatelů v pravidlech financování vysokých škol. Řekli jsme, že od příštího roku chceme na vysoké školy uplatnit požadavek mzdové koheze. To znamená, že platy mají být srovnatelnější,“ míní.

„Na některých univerzitách je významnějším faktorem než náklady oborů způsob managementu. Jako stát univerzity zavážeme, aby se nějak chovaly, a to budeme sledovat. Jak konkrétně si to rozdělí je i podle zákona věcí akademického senátu univerzity,“ dodává.

Spravedlivé rozdělení financí

Ministr školství má podle Kratochvíla velikou autoritu. „Pomohlo by, kdyby univerzitám stanovil ideální hodnoty – svou vizi o rovném odměňování a implementaci evropských předpisů rovného zacházení s lidmi na pracovišti.“

„Když žádná pravidla nejsou a my si to máme zařídit sami, dojde k sobeckému boji, kdy si každý chce urvat co nejvíc. Ta loď se téměř potápí a my se rozhodujeme, koho z ní vyhodíme. Bylo by lepší mít trošku solidnější loď, více peněz v systému a pravidla rovnosti,“ tvrdí.

„Spravedlivé odměňování na podobných pozicích je zákonná odpovědnost zaměstnavatelů, což jsou univerzity. Chceme je k tomu svázat a motivovat nějakým ukazatelem rozdělování,“ vysvětluje Nantl.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.