Nezaměstnanost ve Španělsku

Z tohoto pohledu jsou to údaje nepříjemné, nikoli však alarmující. Další zajímavostí španělského vývoje zaměstnanosti, která by mohla být předzvěstí podobného trendu v ostatních zemích Unie, spočívá v tom, že po měsících, kdy klesal počet nezaměstnaných, nyní opět prudce stoupl, téměř o půl milionu. Odborníci sice říkají, že jde o dočasnou sezónní záležitost, v srpnu ve Španělsku přece vždycky nezaměstnanost roste. Podobně jako v Česku o měsíc později se o práci ucházejí absolventi škol. Je to druhá nejvyšší nezaměstnanost za desítky let. Někteří komentátoři z toho vyvozují, že zdaleka ještě krize v Evropě nekončí a že teprve příští měsíce ukáží, nakolik se hospodářství stabilizuje. Ještě minulý rok byla nezaměstnanost v království za Pyrenejemi sedmiprocentní a nyní je víc než dvojnásobná. Dramatičnost situace vynikne zejména ve srovnání se zeměmi eurozóny, v níž se nezaměstnanost v červenci pohybovala okolo 9,5%, tedy o jedno procento víc než vloni. Ani to by nesvědčilo o ústupu krize. V absolutních číslech je to 15 milionů osob bez práce. Celkově ve všech zemích Unie, to jest i v těch mimo eurozónu, kam patří i Česko, je celkem téměř 22 miliónů nezaměstnaných. Ještě alespoň dva číselné údaje. Mladí lidé do 25-ti let, kteří by nutně potřebovali získat pro život pracovní návyky, tvoří ve Španělsku téměř 40% nezaměstnaných, v eurozóně jen polovinu. A nezaměstnaných žen je na poloostrově také dvakrát víc než ve zbytku Evropy. Přes všechna tato varovná čísla se levicová vláda socialistů zřejmě v nejbližším termínu rozhodne, že zvýší podporu v nezaměstnanosti. Tlačí na ni prakticky všechny politické strany a uskupení včetně konzervativních opozičních lidovců. Proti nejsou ani vládnoucí socialisté. Jediné, na čem se nejsou schopni dohodnout, je odkdy by vlastně k prodloužení výplaty sociálních dávek mělo dojít. Vláda odmítá, aby se tak stalo od 1. ledna příštího roku a přiklání se spíše k 1. červnu. Vzhledem k tomu, že žádná politická skupina netrvá na nějakém přesném termínu a zákon nařizuje aby se veškeré změny ve výplatách sociálních dávek konaly před prvním srpnem, projde zřejmě zmíněný první červen. Rozhodnout se má 10. září.

V podstatě jde o to, že po uplynutí doby, kdy pracovník dostává odstupné - mimochodem vyplácené měsíčně - a následně podporu v nezaměstnanosti, zůstává bez prostředků. Španělská společnost se rozhodla přispívat mu 420 eury měsíčně. Má to řadu podmínek, jako například nemůže tuto podporu získat člověk mezi 35-ti a 45-ti lety, pokud není ženatý nebo neživí nejméně jedno dítě. I tak je to velká zátěž pro státní pokladnu. Španělský rozpočtový schodek na tento rok se odhaduje na 10%. Pro srovnání: ten český je při 230-ti miliard schodku představuje pouze 7%. Přesto však kdyby Španělsko zbankrotovalo, mělo by to špatný vliv i na všechny ostatní země včetně České republiky. S poukazem na španělský vývoj by se české státní dluhopisy mohly stát neprodejnými. A v nejhorší variantě by mohl zbankrotovat i náš stát.

Španělská vláda se potýká s úkolem kde vzít a nekrást, tedy jak zajistit slíbenou platbu oněch 420 eur nezaměstnaným. Musela si na to vzít dokonce mimořádný úvěr sedmnácti miliard eur. Přesto však vládní úředníci vědí, jak utrácet. Ministerstvo práce připravuje konferenci na téma Prevence pracovních rizik v roce 2010. Bude se konat po dva dny v kongresovém paláci Hotelu Juan Carlos I. v Barceloně a bude stát přes půl milionu eur. Média se podivují a tvrdí, že je to státní nehoráznost. Arogantnější je však tvrzení některých úředníků, že půl milionu představuje v 17 miliardách zanedbatelný zlomek výdajů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .