New York Times: Odchod Borise Johnsona je pro premiérku Mayovou vysvobozením

11. červenec 2018
Boris Johnson

Odchod Borise Johnsona z funkce ministra zahraničí by mohl britské premiérce Therese Mayové ulehčit vyjednávání s Evropskou unií o podmínkách odchodu země z evropského integračního projektu.

Výsledkem by mohla být přijatelnější a výhodnější dohoda, píše ve svém redakčním komentáři americký deník New York Times.

Jen vtipy nestačí. Exministr zahraničí Johnson nedokázal zastavit ústup Británie ze světové scény

Boris Johnson

Kvůli neshodám s britskou premiérkou Theresou Mayovou rezignovali v pondělí ministr pro brexit David Davis a šéf diplomacie Boris Johnson. Davise nahradí Dominic Raab, dosavadní náměstek kabinetu pro bytovou politiku, a resort zahraničí povede Jeremy Hunt, jenž ještě do včerejška stál v čele britského ministerstva zdravotnictví.

Šéf diplomacie Johnson a ministr pro brexit David Davis, který z podstaty své funkce působil jako hlavní britský vyjednavač o podmínkách odluky, rezignovali v rozmezí čtyřiadvaceti hodin. Své rozhodnutí odůvodnili údajnými přílišnými ústupky britské premiérky vůči Unii. A jejich nenadálý krok způsobil nemalý rozruch na britské politické scéně.

Pokud ale kabinet bouří bezpečně propluje, odchod Johnsona i Davise může mít pozitivní dopad. Rozvod svazku ostrovní monarchie s kontinentální Evropou se totiž dostává do klíčové fáze, poznamenávají newyorské Timesy a na dalších řádcích vysvětlují, co je vede k přesvědčení o výhodnosti odchodu dvou klíčových členů kabinetu.

V plánu je měkký brexit

Ke krizi došlo v důsledku jednání britské vlády z minulého pátku o budoucích vztazích s Evropskou unií podle not britské premiérky. Mayová svou představu popsala jako „zodpovědný a důvěryhodný“ návrh. Ve své podstatě se podle amerického listu oddaluje podobě takzvaného tvrdého brexitu.

Britská vláda se po rezignaci ministra pro brexit ocitla v krizi

Theresa Mayová

Ve Velké Británii rezignoval dosavadní ministr pro odchod z Evropské unie. David Davis naznačil, že už nemůže podporovat přístup premiérky Theresy Mayové k brexitu, a vyvolal tak vážnou vládní krizi.

Detaily sice nebyly oznámeny, ale základní kontury vládního plánu brexitu známé jsou. V jeho středobodu má být snaha uzavřít dohodu o volném obchodu Velké Británie a evropského bloku „se souborem společných pravidel pro průmyslové zboží a zemědělské produkty“. Součástí má být také akceptování částečné jurisdikce Evropského soudního dvora.

Není se tedy co divit, že hlavní vyjednavač pro brexit Davis v neděli rezignoval. Zastánce tvrdého brexitu, tedy odchodu Velké Británie bez dohody s Unií, se s takovými plány smířit nemohl. Větší šok ale způsobila rezignace vrchního diplomata Borise Johnsona. Extravagantní politik okázale prohlásil, že obhajoba plánu premiérky Mayové by znamenala pokoušet se „vyleštit“ exkrement.

Johnson dlouhodobě vystupoval jako plamenný obhájce úplného rozchodu Británie s Unií. V průběhu kampaně předcházející hlasování o brexitu neúnavně šířil lživé tvrzení, že Velká Británie brexitem týdně ušetří přes tři sta padesát milionů liber, připomínají New York Times.

Mayová zřejmě přežije

Odchod ministra zahraničí zavdal příčinu ke spekulacím, že rezignacím z britského kabinetu nemusí být konec. Dokonce se mluví o pádu samotné Theresy Mayové či pořádání nových voleb.

Jiří Hošek: Brexit podcenili jak Britové, tak EU. Neuvědomili si, jak komplexní krok to je

brexit

Britské opouštění Evropské unie se komplikuje. Skotský parlament zamítl klíčový zákon britské vlády, který stanoví podmínky brexitu. Výsledek skotského hlasování sice není právně závazný a Londýn může normu protlačit silou, ale stalo by se tak prvně v historii. Tento krok by také pravděpodobně posílil skotské separatisty. Zástupci Unie dávají ostrovnímu království čas do jen června, aby předložilo svou vizi odchodu z evropského svazku.

To vše se ještě stát může stát, připouští editorial. Krajní scénář konce šéfky britského kabinetu a nové volby ale nepovažuje za pravděpodobný. Zastánci tvrdého brexitu totiž zřejmě jen stěží dokáží dát dohromady potřebné hlasy k vyvolání hlasování o důvěře premiérce Mayové.

Jako ještě méně pravděpodobnou se zdá být varianta, že by shromáždili dostatečnou podporu, aby Boris Johnson mohl političku vyzvat k souboji o vedení Konzervativní strany. Pravidla toryů totiž v takovém případě vyžadují ještě větší podporu, než v případě hlasování o vyslovení nedůvěry současné šéfce Mayové.

Pravděpodobnější je tak možnost, že to bude i nadále Theresa Mayová, kdo se bude snažit spojit různé názorové proudy uvnitř konzervativní partaje a vlády. Čas se ale krátí.

Daleko do dohody

Velká Británie sice oficiálně opustí Evropskou unii až příští rok v březnu, ale aby brexit pro zemi neskončil úplnou katastrofou, musí se tamní politici na řadě otázek spojených s ochodem shodnout do letošního října.

Stoupenci tvrdého i měkkého brexitu přitom musí nalézt společnou řeč na řešení řady oblastí, zejména pak na podmínkách přechodného období, tarifní podobě obchodu s kontinentální Evropou a rovněž i na základním uspořádání budoucí vztahů s evropským blokem. Celou dohodu navíc budou muset následně posvětit parlamenty dvaceti sedmi unijních zemí.

Britská premiérka Theresa Mayová

V konečném důsledku platí, že ať už vědomě, nebo ne, britská premiérka se rozhodla hrát dál a nenechala se odradit „blufem“ stoupenců tvrdého brexitu, myslí si New York Times. Deník soudí, že pokud Mayová ustojí turbulence způsobené odchodem dvou ministrů, bude nakonec hrát s lepšími kartami.

Odpadne totiž potřeba snažit se vyhovět těm členům britské Konzervativní strany, kteří z ideologických důvodů a priori odmítají jakákoliv evropská pravidla a nařízení. To ale ještě neznamená, že by dosažení dohody s Unií bylo na spadnutí nebo jednoduché.

Je totiž potřeba mít na mysli, že poslední návrh Theresy Mayové má daleko do podoby, jež by byla pro Evropskou unii přijatelná. Stoupenci tvrdé linie navíc budou čekat na svou příležitost a svůj boj jen tak nevzdají.

Příval zdravého rozumu

Obecně je ale podle amerického listu možné soudit, že se blýská na lepší časy. V nich se prý dostane ke slovu zdravý rozum, který v politickém zmatku brexitové Británie doposud chybí. Jeho nedostatek se v pohledu amerických Timesů projevuje ignorováním jakýchkoliv varovných signálů, které se rozluky s Unií týkají.

Stále se častěji se ozývají zástupci různých sektorů britské ekonomiky. Podle nich britskému hospodářství hrozí obrovské škody, obzvláště pak v případě tvrdého a nekontrolovaného brexitu.

Newyorské noviny hodnotí poslední politický vývoj v Británii jako „příval zdravého rozumu“, který je v politické řeži nanejvýš vítaný. V pohledu listu navíc sílí i možnost posunutí finálního data brexitu, a mezi oponenty odchodu prý dokonce bují naděje na nové referendum. Sama Mayová však takovou možnost prozatím jednoznačně odmítá.

Šéf Evropské rady Donald Tusk přesto živí opatrný optimismus. Na Twitteru vzkázal, že lituje pouze jediné věci – toho, že společně s Davisem a Johnsonem neodešla i idea samotného brexitu. „Ale kdo ví, co bude dál?,“ dodal čelní unijní politik.

Na rezignaci dvojice ministrů reagovaly pozitivně i finanční trhy. „Je to záchvěv naděje. Čtvrteční návštěva prezidenta Trumpa v Londýně stěží posílí projevy zdravého rozumu. Ale… kdo ví?,“ zamýšlejí se New York Times.