Neviditelný virus umožní očkování proti HIV

24. září 2010

Proti řadě závažných infekčních chorob neexistuje účinná očkovací látka. Patří k nim největší zabijáci světa - AIDS, malárie nebo tuberkulóza. Nový typ vakcíny využívá neškodné viry, které nesou na svém povrchu molekuly choroboplodných zárodků. Imunitní systém ale tyto vakcíny často likviduje dřív, než stačí vyvolat příslušnou odezvu. Vědcům se nyní podařilo upravit jeden ze slibných virových vakcínových nosičů tak, že je pro imunitní systém zpočátku neviditelný.

Ideální vakcínu proti řadě chorob bychom mohli vyrobit z neškodných virů, jimiž by genoví inženýři podstrčili geny pro "součástky" mnohem nebezpečnějších mikroorganismů. Takové viry by si udržely původní neškodnost, ale dráždily by imunitní obranu stejně jako nebezpečný mikrob. Lidský organismus by pak byl na případný vpád původce choroby dobře připraven.

Hlavní problém této velmi rafinované a účinné taktiky spočívá v tom, že lidský imunitní systém nemá rád ani neškodné viry a útočí na ně tak razantně, že je zlikviduje dříve, než si na jejich povrchu stačí povšimnout naservírovaných "součástek" choroboplodného zárodku. Zvláště rychle si poradí s viry, se kterými se už potkal a na něž je dobře připravený. Touto nectností trpí i jeden z nejžhavějších kandidátů na výrobu vakcín adenovirus typu 5 (Ad5), který ve své "divoké" formě vyvolává rýmu.

Jeho laboratorně zneškodněný následník rAd5 se nedokáže v lidském organismu množit, a lze jej proto lidem podávat bez jakýchkoli obav. Přitom si však rAd5 udržuje schopnost dráždit imunitní systém podstrčenými molekulami cizích mikrobů. Mobilizuje obě základní složku imunity - zabijácké bílé krvinky i krvinky produkující protilátky, které zasáhnou původce choroby na dálku.

Virové nosiče vyrobené z rAd5 se testují pro výrobu vakcín proti ebole, SARSu, viru HIV a původci sněti slezinné čili antraxu. Panují však obavy, že lidem, kteří mají imunitní systém citlivý na divoké adenoviry Ad5, budou zabírat jen slabě nebo vůbec ne. Mezinárodní tým vědců vedených Diane Robertsovou z Harvard Medical School v Bostonu se proto pokusil virus rAd5 upravit tak, aby dráždil imunitní obranu jen podstrčenými molekulami cizích choroboplodných zárodků, ale sám zůstával pro bílé krvinky vycvičené k boji s divokými adenoviry Ad5 neviditelný.

Virová dědičná informace je zabalena do bílkovinného obalu, tzv. kapsidy, jež se skládá z hexonových a pontonových částí. Lidský imunitní systém nabuzený divokým adenovirem Ad5 dokážou rozhněvat především hexonové dílce kapsidy, a tak se je tým Diane Robertsové pokusil trochu uhladit. Počítačovým modelováním hexonové molekuly vytipovali vědci sedm míst, na která by se mohly vázat protilátky. Následně vytvořili adenovirus, který má kritických sedm míst hexonové molekuly zaměněno za obdobná místa mnohem vzácnějšího adenoviru Ad48. S tím nemá většina lidí žádnou zkušenost a pro jejich imunitní systém to představuje novinku.

Pokusy na myších prokázaly, že by nově upravený adenovirus rAd5 mohl v roli vakcíny fungovat mnohem lépe než jeho tradiční verze. Jedna z prvních vakcín, které by měly být vyvíjeny s využitím tohoto "zneviditelněného" viru rAd5, je namířena proti původci choroby AIDS viru HIV-1.

Spustit audio