Neutrina na počátku i konci všech věcí

„Neutrina jsou jednou z nejrozšířenějších částic v našem vesmíru,“ potvrdil fyzik. „V jednom centimetru krychlovém prostoru kdekoli ve vesmíru se nachází asi 330 neutrin.“

Část z nich vzniká i ve středu Slunce při termojaderných reakcích, dodal Smolek.

„Ještě donedávna detekovaly detektory těchto slunečních neutrin jen menší množství, asi jednu třetinu. Kolem roku 2002 v podzemní laboratoři SNOLAB v kanadském Sudbury vědci potvrdili, že předchozí experimenty registrovaly pouze menší část ze tří druhů těchto částic.“

Díky tomuto zkoumání také víme, že během letu neutrina probíhá oscilace částice.

Vzhledem k hojnosti neutrin ve vesmíru se vědci domnívají, že tyto částice hrají důležitou úlohu.

„V době těsně po Velkem třesku byl vesmír velice hustý a žhavý, a neutrina poměrně intenzivně reagovala s látkou. Jak vesmír postupně chladl a ztrácel energii, tato interakce se postupně zmenšovala, a v době asi druhé sekundy po velkém třesku se víceméně oddělila od hmoty, a již s ní dále neinteragují,“ tvrdí fyzik.

Ale byly to právě počáteční interakce neutrin s hmotou které pomáhaly vytvářet nehomogenity ve vesmíru. „Z těch se pak postupně vyvinuly kupy galaxií, galaxie a vesmír, tak jako ho známe.“

Další významnou roli hrají neutrina v procesech na konci života hvězd, při výbuchu supernov.

„Tehdy vzniká obrovské množství neutrin, a tato tlačí na látku hvězdy, která se řítí na zkolabované jádro, a i zde hrají tyto částice velkou roli,“ objasnil význam neutrin pro badatelské úsilí fyziků Karel Smolek.

O částicové fyzice na největším urychlovači částic na světě, podzemních experimentech zkoumajících vlastnosto neutrin i kosmickém záření hovořil host Studia Leonardo Karel Smolek z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Připravila Jana Olivová, moderuje Martin Matějka.