Nerovná hra

Jen bláhový se může domnívat, že setkání George Bushe a Vladimíra Putina v Bukurešti, a pak i v Soči je vcelku srovnatelné se sportovním zápasem a tudíž jeho výsledek lze vyjádřit obvyklým skóre, z něhož je zřejmé, kdo zvítězil, kdo prohrál a jakým rozdílem. Spojené státy a Rusko totiž nehrají ve světové politice stejnou ligu.

Rusko je sice příliš velké, než aby se smířilo s podřízeným postavením, ale zároveň příliš slabé na to, aby Spojeným státům mohlo vážně konkurovat. Nemá tedy šance ani na rovnoprávné partnerství, ani na plnohodnotnou konfrontaci. To je pravá příčina Putinových překvapivých obratů: tam, kde z objektivních důvodů nemůže demonstrovat pevný postoj, ukazuje západu tu jestřábí, tu holubičí půlku tváře.

Bush měl v ohni mnoho želízek najednou - Kosovo, protiraketový štít, přijetí Ukrajiny spolu s Gruzií do NATO, a, jak se posléze ukázalo, i vstup Ruska do Světové obchodní organizace. Výměnou za prosazení aktuálnějších požadavků mohl něco z toho klidně oželet. Nakonec neobětoval nic. Přijetí dvou bývalých sovětských republik do NATO zůstává i nadále ve hře a bude i příště dobře obchodovatelnou položkou, ať již pro Bushe, nebo pro jeho nástupce. Putin oproti tomu přišel s jednou jedinou dobrou protihodnotou - nabídkou logistické pomoci NATO v Afganistanu a případným stažením této nabídky v žádném případě nemohl nikoho vydírat.

Na rozdíl od těch blouznivců u nás, kteří by si tak trochu přáli nezdar v afgánském tažení a následné ponížení Američanů, Rusko si zatraceně dobře uvědomuje, že bezvýsledný odchod západních spojenců z tohoto bojiště by možná byl pro Ameriku potupou, pro Rusko však hotovou pohromou. Na vlastním území by ho potom čekala válka, kterou už jednou prohrálo v Afganistanu. Pak by si možná blahopřálo, že Ukrajina je v NATO, a přitom tak blízko, že je kde hledat útočiště.

Měli by si z toho vzít ponaučení ti z našich a sousedních politiků, kteří mermomocí touží hájit ztracenou vartu dějin, na které už Rusové stát nechtějí. Jenže přísloví praví: Chytrému napověz. O těch druhých se přísloví nezmiňuje.