Nereus - robot pro extrémní hloubky
Výzkum nejhlubšího podmořského místa na naší planetě je vzrušující. Tímto místem je oblast na dně Mariánského příkopu zvaná Challenger Deep. Lidé se na toto místo vracejí poněkolikáté, tentokrát prostřednictvím podmořského robota jménem Nereus.
Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Ústřední kolo soutěže v programování, Futurologické okénko: filtrování webu v Číně, Technický ústav požární ochrany - jak se hasí olej?, Četba - P. Urban: Souměrný.
Oblast na dně Mariánského příkopu zvaná Challenger Deep se nachází nedaleko tichomořského ostrova Guam. Nejhlubší místo je od mořské hladiny vzdáleno až 11 920 m a navštívily jej zatím jen 3 ponorky, z toho 2 bez lidské posádky.
Už 23. ledna 1960 se sem ponořili Jacques Piccard a Don Walsh ve speciálním batyskafu Trieste. Japonská dálkově řízená ponorka Kaikó se sem podívala třikrát v letech 1995 - 1998.
Jediným přístrojem na světě, který je tohoto výkonu momentálně schopen, je hybridní dálkově ovládaný podmořský robot Nereus. Slovo hybridní znamená, že na rozdíl od Kaikó může, ale nemusí být vždy připojen k mateřské lodi napájecím a řídícím kabelem. Nereus tedy může fungovat jak v dálkově řízeném, tak ve zcela autonomním režimu.
Na dno Mariánského příkopu se Nereus podíval 31. května tohoto roku, strávil tam asi 10 hodin a pořídit výzkumnému týmu videozáběry. Díky své mechanické ruce také získal geologické a biologické vzorky k dalšímu zkoumání.
Nereus váží asi 3 tuny, je dlouhý 4,25 m a široký 2,3 m. Je poháněn čtyřmi tisíci lithiovými akumulátory. Technologickou inovací Nerea je nejen autonomní řídící systém, ale také lehký a jako lidský vlas tenký spojovací optický kabel, který umožňuje přenos videa v reálném čase. Mateřská loď nese celkem 40 km tohoto kabelu, který se díky své subtilnosti vejde do dvou větších plechovek.
Nereus je využíván soukromou a neziskovou výzkumnou institucí Woods Hole Oceanographic Institution (WHOI), která provozuje i mnoho dalších výzkumných ponorek a robotů (např. slavný Alvin).
Na dně Mariánského příkopu panuje asi tisíckrát větší tlak než při hladině moře, což je asi desetkrát více než na povrchu Venuše. Hlubokomořské příkopy jsou dodnes v podstatě neprozkoumaným územím. Jde o místa, kde spolu kolidují dvě sousední litosférické desky. Kupodivu i v těchto hloubkách existuje život, který má poměrně exotické formy a je až překvapivě rozmanitý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
