Nepříjemnost s vilou

30. leden 2004

Skoro rok to trvalo, než se historicky druhý český prezident přestěhoval ze sídlištní novostavby do vily, kterou kanceláři hlavy státu nabídlo Ministerstvo obrany. Václavu Klausovi se totiž nelíbil žádný prostor v hradním areálu a Masarykův slavný zámeček v Lánech sice tu a tam využíval a využívá, ale na stálé bydlení se mu zdá moc daleko.

V květnu sice kompetentní úředníci říkali, že rekonstrukce výstavní vily na malebné Ořechovce bude trvat maximálně čtvrt roku, ale ještě v listopadu prezidentský pár nebyl nastěhován a zatím se řešilo, z jakých peněz bude hrazen úklid domu a údržba zahrady. Nakonec Klausovi přesídlili až na počátku tohoto roku a nikdo nedementoval informaci deníku MF Dnes, že přestavba meziválečné vily přišla resort obrany na neuvěřitelných třicet miliónů korun.

Sotva pak prezident obrazně řečeno "vybalil na Ořechovce kufry", přišla opět MF Dnes s nepříjemně třeskutou zprávou - dům ve Slunné ulici, jenž armáda po léta užívala k ubytování zahraničních hostů, po válce stát zkonfiskoval odsunutým Němcům. Konkrétně rodině kdysi známého lahůdkáře Lipperta, jehož obchod v centru Prahy byl druhdy velmi populární a "u Lippertů" se delikatesám - myslím aspoň - na Zlatém kříži, čili Jungmanově náměstí, říkalo ze setrvačnosti ještě dlouho za socialismu. Čtvrteční vydání deníku Dnes uvádí, že podle archivních dokumentů byli Viktor Lippert a jeho sestra Marie, provdaná Knappová, odsunuti do Německa, přičemž Knappovou její sousedka po válce označila za členku nacistické strany NSDAP.

Že se historie Klausovy rezidence ihned chopil sudetoněmecký landsmanšaft, pro který je případ přímo trumfem z nebes do hry o zrušení Benešových dekretů, podle nichž k odsunu mohlo dojít, toho si v zásadě nemusíme všímat. Aby však nicméně zrovna hlava státu sídlila v domě po vyhnané německé rodině, to je poněkud silná káva a Václav Klaus i lidé kolem něj jsou si toho jistě dobře vědomi.

Zástupci ministerstva obrany se dušují, že o původních majitelích vily ve Slunné ulici nic nevěděli a prezidentská kancelář se po minulosti stavby rovněž nepídila. Klausovu týmu nikdo nic nevyčítá, ale je s podivem, že ho osudy domu aspoň jen tak ze zvědavosti nezajímaly. Škoda, kdyby v jeho řadách byl někdo zvědavější i obezřetnější, mohlo se předejít nynější nepříjemné situaci, která by nejspíš měla vyústit v hledání jiného Klausova domova. To celkem jasně naznačuje mluvčí prezidentské kanceláře Petr Hájek, který už v pátečních médiích říká, že Václav Klaus nebere situaci na lehkou váhu, inkriminovaná vila bude patrně jen provizoriem a uvažuje se o výstavbě nové rezidence, tedy budovy jaksi průkazně bez minulosti. Připomeňme, že když se Klaus po svém zvolení nechtěl stěhovat ani na Hrad, ani do Lán, úvahy o stavbě domu se objevily, ale prezidentská kancelář je zamítala s tím, že na podobný projekt nejsou prostředky. Nyní se nápad vrací a to dokonce ústy Klausova mluvčího.

Z rozpočtu kanceláře by se to ovšem asi těžko dalo realizovat a hovoří-li Hájek v množném čísle o sídle prezidentů, tedy zřejmě i příštích, pak by už to byla otázka investice ze státních peněz a k tomu by byl možná dokonce zapotřebí nějaký speciální zákon. Co by z něho ovšem plynulo? Že Klausovi nástupci v takové rezidenci musí žít? Ale co když jim nebude vyhovovat, tak jako se dnešní hlavě státu nelíbí ladem ležící byty a domy na Hradčanech? Pokud by o nové stavbě měli rozhodovat zákonodárci, pak by asi mnohé napadlo, že je to zbytečnost a že nechť hlava státu sídlí na Hradě, nebo případně v soukromí, pokud bude nějaké odpovídající vlastnit.

Byt v hradčanském areálu se přitom jeví jako logické řešení s jistou tradicí, v níž už dnes nehraje roli, že tam při Havlově nástupu ještě obcházeli duchové Novotného a Husáka. Spojit prostor úřadovny s bydlením, jako je tomu například v Bílém domě nebo v premiérském sídle na londýnské Downing street, má přece řadu nepominutelných výhod.

Jak se bude nápad změnit Klausovo působiště vyvíjet, ještě samozřejmě nevíme. Je však už teď jasné, že vila po odsunutých Lippertových, o jejichž provinění vůči českému národu nadto nejsou a už roku 1947 nebyly žádné důkazy a řízení s Knappovou bylo tehdy zastaveno, představuje do budoucna jen a jen potíže, které za to nestojí. Pokud prezident prezident nechce,aby se k domu neustále vraceli novináři, ale i politikové především v německy mluvících zemích, ale patrně nejen tam. Ministerstvo obrany ovšem bude muset vysvětlovat, jak to, že projevilo takovou laxnost a přivedlo Klause do krajně nepříjemné situace a přitom na druhé straně velkoryse utratilo tolik peněz za rekonstrukci.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.