Nepřehlížejme práva dětí narozených z asistované reprodukce, míní právník Valc. Země, které odtajnily dárce spermií a vajíček, jich teď mají nedostatek, oponuje odborník Machač

„V současné době je asistovaná reprodukce nastavena tak, že darovaná vajíčka i spermie jsou anonymní. Proto máme dlouhou historii, dobré výsledky a dostatek dárců a dárkyň,“ uvádí v Pro a proti předseda výboru sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti a vedoucí lékař IVF Clinik v Olomouci Štěpán Machač.

Čtěte také

iROZHLAS

Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná

Podle něj západní svět sice spěje k otevřenému darování a odanonymizování identity dárců a dárkyň, ale v důsledku toho se také mnoho zemí potýká s jejich nedostatkem. „A je to především v těch zemích, kde právě identitu dárců otevřeli.“

Právník z Masarykovy univerzity v Brně Jakub Valc upozorňuje, že každá medicínská metoda musí zohledňovat etické a právní důsledky nebo souvislosti. „Připouštím, že v západním světě došlo kvůli odanonymizování k úbytku dárců, ale stejně tak je třeba zvažovat i důsledky na vývoj dítěte.“

Nelze z toho prostě úplně vypustit zájem dítěte, které se narodí do nějakého stavu, který mu zákonodárce nastavil.
Jakub Valc

„Dítě zde vystupuje jako nezúčastněná strana, ale tato situace ovlivňuje jeho život. Současně jsou u nás tyto metody dostupné jen pro heterosexuální páry. Pravidla jsou ale různě obcházena homosexuálními páry a s tím souvisí i potřeba většího počtu dárců,“ dodává právník.

Lékař ale věří, že současný systém zaručuje jak dárcům, tak budoucím rodičům i dětem komfort společenský či medicínský.

„Zabýváme se už deset let tím, kolik dárců a příjemců požaduje budoucí kontakt. U dárců není pravda, že ho nikdo nepožaduje, ale je to kolem 20 procent. Zbytek tedy o konakt s budoucím potomkem zájem nemá a z toho vycházíme.“

Ale diskuze naší odborné společnosti došla k tomu, že to už můžeme také začít testovat otcovství mužů u všech porodů.
Štěpán Machač

„Také ne ze všech darovaných gamet a ne od všech dárců se dítě narodí. Takže tu nevidím ten legislativní nástroj, který by umožňoval ještě nenarozenému dítěti tuto možnost zajistit,“ upozorňuje Machač.

Dítě má také práva

V tom ale právník problém nevidí. „Pokud se dítě nenarodí, tak se tato právní úprava neaktivizuje. Pokud se ale narodí, lze mu v nějaké věku sdělit to, že může být odtajněna informace o jeho biologickém rodiči s nějakou ochranou tohoto dárce. A buď to dítě využije, nebo ne.“

„S tím by samozřejmě dárce musel být dopředu srozuměn, počítat s tím. A buď to nastane, nebo ne,“ pokračuje Valc. „Nezpochybňuji zájem dárců ani na provádění asistované reprodukce, ale nelze z toho prostě úplně vypustit zájem dítěte, které se narodí do nějakého stavu, který mu zákonodárce nastavil a nemůže ho na rozdíl dárce změnit.“

Čtěte také

iROZHLAS

Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček

„Dítě má také práva,“ uznává porodník. „Ale diskuze naší odborné společnosti došla k tomu, že to už můžeme také začít testovat otcovství mužů u všech porodů. Určité procento dětí se rodí mužům, kteří nejsou biologičtí rodiče daného potomka. Takový potomek žije v mylné informaci, že jeho táta je jeho táta. To ve mně vyvolalo pocit, že zákonem kontrolovaná anonymita zde má smysl,“ obhajuje stávající praxi Štěpán Machač.

„Rozdíl je v tom, že pokud se matka rozhodne zatajit otce dítěte, tak to stát prostě nemůže ovlivnit. Ale v případě asistované reprodukce, ze které rozhodně nepochází drtivý počet narozených dětí, stát nastavuje dopředu podmínky, má proces pod kontrolou a tam to poměrně jednoduše kontrolovat lze. A spor o to jestli znát svůj původ není. To je dáno mezinárodními závazky a je jen otázka, jak to vyvážit s ostatními zájmy,“ konstatuje Jakub Valc.

Poslechněte si celou debatu v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.