Neposkvrněné početí u žraloka
Vědci potvrdili druhý případ "neposkvrněného početí" žraloků.
V roce 2001 překvapil pracovníky akvária v Nebrasce porod samice žraloka kladivouna. Nebyl by až tak neobvyklý, nebýt faktu, že samice žila v akváriu celé tři roky a za tu dobu nepřišla do styku se žádným samcem svého druhu. Podezření na partenogenezi - tedy nepohlavní rozmnožování, při kterém se zárodek vyvíjí z neoplozeného vajíčka - potvrdila analýza DNA, protože genetický materiál mláděte se shoduje s matčiným. Šlo o první případ partenogeneze potvrzené u některého druhu žraloků.
Nyní se objevil druhý případ. V akváriu v americké Virginii uhynula samice žraloka černocípého (Carcharinus limbatus), která byla odchycena před dosažením dospělosti a osm let strávila bez pánské společnosti svého druhu. Při pitvě se ukázalo, že navzdory tomu se samice brzy měla stát matkou. I v tomto případě genetická analýza provedená odborníky ze Stony Brook University potvrdila, že jde o partenogenezi.
Partenogeneze obratlovců není výjimečná - známe ji od některých ryb, obojživelníků, plazů i ptáků. Na seznam nyní evidentně musíme zařadit i živorodé žraloky. Otázkou je, jak často se u nich tento způsob rozmnožování vyskytuje. Vědci se podle univerzitní zprávy domnívají, že jde spíše o náhradní způsob rozmnožování, ke kterému se samice uchylují v případech, kdy mají potíže najít si partnera. Partenogeneze snižuje genetickou diverzitu a navíc, samice rodí jen jedno mládě. Při normálním způsobu rozmnožování celý vrh.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
