Neplatiči pokut mohou přijít o část dávek v hmotné nouzi. Ombudsman Křeček to považuje za selhání právního státu

Novela umožňuje obcím s rozšířenou působností žádat u úřadu práce o stržení části dávek za nezaplacené pokuty.

„V praxi celý proces probíhá tak, že obec informuje úřad práce o tom, že konkrétní občan spáchal přestupek, za který mu byl pravomocně uložen trest, respektive pokutu, kterou občan včas neuhradil,“ popisuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. „Výjimkou jsou školské přestupky, tedy pokud dotyčný nezajistil povinnou školní docházku dítěte.“

Nevidím logiku v tom, proč by někdo nezaplatil za přestupek jen proto, že je příjemcem dávek.
starosta Jakub Malačka

Znojemský starosta Jakub Malačka (zvolený za ČSSD) tvrdí: „Skutečně nevidím logiku v tom, proč by někdo nezaplatil za přestupek jen proto, že je příjemcem dávek. My těm lidem vlastně říkáme, ať devastují město, ať se chovají neslušně, ať neposílají děti do škol, a bude všechno v pořádku a dostanete dávky.“

Čtěte také

Někdy prostě s opilcem není řeč, hájí novelu o strhávání pokut z dávek hmotné nouze Zbyněk Stanjura

Novelu zákona, která strhávání dávek na nezaplacené pokuty umožňuje, iniciovalo několik poslanců včele s Janem Bauerem z ODS. Podle něj je to nástroj, který má samosprávám pomoci.

„Tímto budeme dávat do ruky srozumitelný nástroj, jak chronické přestupkáře varovat, že jejich chování nezůstane do budoucna bez odezvy. Je to drobná novela, ale je to silný vzkaz lidem, kteří si neváží solidarity většinové společnosti,“ řekl poslanec před hlasováním.

Proti ale byla například senátorka Renata Chmelová za KDU-ČSL. „Návrh opatření vnímám jako volání o pomoc obcí, které už vyčerpaly prostředky, jak bojovat s lidmi, kteří si z pokut nic nedělají a vědí, že si na nich obec nic nevezme. Místo řešení problému ale zavádí další represe proti těm nejchudším. Jsou to nerealistické plány, jak rychle legislativně vyřešit problém s chudobou, sociálním vyloučením a z toho plynoucí patologické jevy,“ řekla v Senátu.

Odebírat sociální dávek? Je to selhání právního státu.
Stanislav Křeček

Zákon o přes odpor některých senátorů prošel a na konci léta ho podepsal i prezident. Podle starosty Jakuba Malačky je potřeba posílit pravomoci obcí.

Selhání právního státu?

„Jsem za to velice rád, protože občané po nás chtějí, aby ve městě bylo slušnost a bezpečnost. To je naprosto legitimní požadavek, akorát že my jsme k tomu neměli žádné nástroje. A v momentě kdy nemáte žádné nástroje, tak nemůžete vlastně vůbec nic dělat.“

Mezi odpůrce ale patří například ombudsman Stanislav Křeček. „Samozřejmě chápeme, že obce mají jen málo reálných možností, jak se bránit proti lidem, kteří je nerespektují. Neplatí žádné pokuty a dělají si, co chtějí. Na druhou stranu, řešit to tímto způsobem, odebráním sociálních dávek, to je selhání právního státu,“ říká.

Čtěte také

Lidé pobírající dávky v hmotné nouzi by měli uklízet českobudějovické ulice

„Pomoc v hmotné nouzi se platí tomu, kdo je v hmotné nouzi. A tím že spáchá nějaký přestupek, tím přece nepomine jeho hmotná nouze. My tím jen říkáme, my si s tím nevíme rady, tak mu sebereme peníze, které mu dáváme z jiných důvodů. Namísto toho, abychom se postarali o to, aby ten, kdo spáchá přestupek, taky za to byl postižen.“

Podle ombudsmana by naopak pomohlo posílení sociální práce v obcích. Jenže k té zřejmě kvůli škrtům v rozpočtu nedojde. „Druhá věc je tlačit na zákonodárce, aby takové chování bylo postižitelné. Abychom neříkali, že drobná kriminalita bude beztrestná, což je cesta do pekla,“ dodává.

Co s tím? Odpovědi si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Petra Tichého.