Neonacismus v Rusku na vzestupu

11. únor 2009

Tento týden v Južno-Sachalinsku začal soudní proces se dvěma milicionáři, veterány čečenské války. Jsou obviněni z rozněcování rasové, náboženské a národností nesnášenlivost. Trestný čin měli spáchat tím, že protestovali proti stavbě mešity. Zdálo by se trochu přísné hodnocení. Přece proti stavbě mešit třeba v Česku, nebo i v Německu dokonce vznikají občanské iniciativy. Na sachalinské kauze je ale něco víc.

Oba milicionáři jsou také sympatizanty krajně pravicového Slovanského svazu, s výmluvnou zkratkou NSD SS. Není to jediná organizace v tomto černo-hnedém poli ruské politické scény. Nejenže jejich počet roste, ale především se radikalizují jejich programy. Terčem útoků ozbrojených bojůvek těchto pseudohnutí jsou pochopitelně především cizinci, zejména přistěhovalci z bývalých republik SSSR, nebo často také ruští občané z Kavkazu. Cílem napadení je přímo smrt. Jen v lednu letošního roku bylo zabito z národnostních, tedy rasových důvodů 12 lidí. V loňském roce rasistickým a neonacistickým útokům podlehlo 96 lidí. Extremisté si své útoky nahrávají na video a snaží se je tak šířit, resp. propagovat po internetu.

Jedním z nejbrutálnějších bylo video nazvané "Poprava Tadžika a Dagestánce". Jednomu katani s holými lebkami a maskou na tváři uřízli hlavu, druhého před kamerou zastřelil. Inspiraci mohou radikálové najít hlavně ve skupině, která si říká Formát18, přičemž čísla jsou pochopitelně kryptogramem jména Adolf Hitler. Jejich webové stránky sice ruské Ministerstvo vnitra opětovně zrušilo, ale klip, zabij černého drogového dealera a pošlu ti 10 dolarů, koluje stále, spolu s dalšími návody na to, jak a čím zabít co nejvíce lidí, na mládeží populárním You-tube. Ptáte se odkud se bere živná půda neonacismu právě v Rusku? Vždyť samo bylo terčem nacistické invaze a za svobodu své vlasti položilo život 11 miliónů sovětských vojáků; zahynulo navíc 12 miliónů civilistů. Od té doby ovšem uběhlo více než 60 let. Dnešní mladí Rusové neznají pod pojmem veterán, hrdinu z bojů od Stalingradu, nebo o Berlín, ale třeba ty dva sachalinské milicionáře, kteří bojovali v Čečensku. Právě druhá čečenská válka podle odborníků výrazně přispěla k národnostní nesnášlivosti a xenofobii.

Byla odezvou na údajně čečenské útoky na obytné domy v Moskvě, kde zahynulo na 300 lidí, a také v dalších městech. Není ale ani vyloučeno, že to byla cílená provokace tajných služeb. Ostatně státní moc, s Vladimírem Putinem v čele, systematicky podporovala vyhraněné vlastenectví, od kterého není daleko k nacionalismu. Vzpomeňme drakonické, i když byrokratické, útoky na podnikatele kavkazského původu v Moskvě. Od majitele kasín až po trhovce. Podle analytického centra "SOVA", také v důsledku této politiky, více než 50% etnických Rusů považuje za správné, aby měli větší výbhody než "nerusové". Stejné procento požaduje omezení imigrace, nebo dokonce deportaci už přišedších. V zájmu spravedlivého úsudku je ovšem třeba dodat, že už i v Sovětském svazu existovaly předsudky k neslovanským občanům a také Židům.

Rozpad SSSR pak přiotevřel stavidla, zejména, když se do Ruska stěhovali etničtí Rusové z nově nezávislých republik, zejména z Uzbekistánu a neměli dostatek pracovních, ani bytových možností, jakoby kvůli imigraci nerusů. Otevřený rasismus nabírá pak na obrátkách zejména v posledních osmi letech, která se shodují s obdobím vlády Vladimíra Putina. Jeho organizovaní mladí fanoušci na mítinzích podporujících svého lídra v leččcems připomíjají radikály. Právě mezi teenagery loví i ultranaiconalisté. V Rusku podle nezávislých studií dnes žijí 2-3 tisíce mladých skinheadů, v průměrném věku 15-16 let, kteří by neváhali zaútočit na přistěhovalce neslovanského vzezření a dokonce je i zabít. Skupina osmi moskevských výrostků, známá jako Ryno/Skačevjskij přešla od slov k činům a za jediný rok zabila 19 lidí. Dvěma z obětí nezletilí mladíci zasadili po 56 bodných ranách. Koncem loňského roku dostali oba hlavní pachatelé 10 let, jejich plnoletý komplic 20 a jejich kameranku, která natáčela řádění neonacistických vrahů, soud osvobodil.

Analytici i v této souvislosti upozorňují na to, že krajní a extrémní pravice má řadu sympatizantů mezi policisty i státními úředníky. Ryno i Skačevskij byli oficiálními spolupracovníky poslance Státní dumy. Oba mladíci byli také vysokoškoláci, jeden z nich dokonce mistr sportu v lyžování a druhý malíř ikon. Oba pocházejí z dobře situovaných rodin, nežili tedy ani mezi alkoholiky ani narkomany. Označovali se jako rytíři boje za národnostní čistotu Ruska a za cara. Po propuštění se nejenže chtějí vrátit do řad ultravice, ale vstoupit i do politiky. Dmitrij Děmuškin, vůdce Slovanského svazu se od řádění odsouzené skupinky pochopitelně distancuje. V rozhovoru pro britský nedělník The Observer si ale také pochvaluje současnou situaci v Rusku. Po té, co se podařilo Putinovi zdecimovat demokratickou opozici, ostrhnout jim finanční podporu Chodorkovského, jsou, podle Děmuškina, jedinou volně působící silou mimo kremelský establišment- liberální-demokraté nacionality Žirinovského a právě nacionalisté, rozumějme neonacisté. S postupem ekonomické krize lze mít oprávněné obavy, že jejich aktivity budou narůstat úměrně ke shoršujícím se životními podmínkám nižších a středních tříd společnosti. Signifikatní je, už také v některých ruských regionech zakázala místní moc publikovat zprávy o nárůstu počtu nezaměstnaných.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: dst
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.