Nemusí pršet, stačí, když "kap(sch)e"...

Nejenom, že se celá ta záležitost s výběrem firmy Kapsch, která nakonec získala celou zakázku a nyní se jí snaží i splnit, zdá od počátku tak nějak po česku "divná".

S postupem času se navíc objevují jakési tajemné a pro veřejnost tajné dodatky k původní smlouvě s firmou Kapsch, které, jestli média veřejnost nějak zásadně nematou, jsou pro stát (tedy pro nás pro všechny) značně (a značně eufemisticky řečeno) nevýhodné. Před nedávnem se v jakémsi prvním objeveném dodatku ke smlouvě o výběru mýtného ukázalo, že stát, aby - jak říkají ti, kteří se pod smlouvu podepsali - nepřišel o rok času a tím i o roční poplatky za mýtné, musel přistoupit na změnu smluvních podmínek a požadavků. Ten první dodatek ke smlouvě by stát přišel, psalo se, na nějakých pěkných pár desítek miliónů. Jsou to, pravda, ve srovnání s desítkami miliard za celý projekt, který možná stejně půjde k čertu, malé peníze, ale o to tolik nejde. Jde o ten princip, jak stát, pomocí chytrých smluv a luxusně vymyšlených dodatků "podojit" co nejvíce. V dalších - tak nějak tajných, ale co je v tuzemsku tajné? - dodatcích se najednou ukazuje, že ministerstvo dopravy tak nějak snížilo hranici výběru mýtného, při jejímž nedodržení by firma Kapsch měla platit penále za nedodržení smlouvy. Dříve to byla hranice mýtného, vybraného od 95% náklaďáků příslušných parametrů, které mýtnými bránami projedou. Nyní, po dodatku, je to 85%.

Budiž, to celé může člověku přijít jen divné, kolik to konkrétně bude stát, to nám, tedy veřejnosti, někdo možná sdělí až - po katastrofě.

Dále, státu nebude (podle oněch dodatků) patřit část software-ového vybavení mýtného systému, ač to podle původní smlouvy mělo být vlastnictvím státu pro případ, že se státní a Kapschovy cesty rozejdou. Hodnotu toho softwaru neznám, ale když jedny "ikspéčka" přijdou na pěkných pár tisíc, v případě této veřejně- zakázkové "holírny" to budou, odhadem, přinejmenším stamilióny.

Dále, stát bude muset (ač to v původní smlouvě nebylo, ale v dodatcích už je) platit bankovní poplatky za provozování platebního systému při výběru mýtného. Ty by za plného provozu systému mohly dosáhnout až sto miliónů ročně, stát by je měl platit několik let.

Když se člověk jen nepatrně zamyslí nad všelijakými kličkami, které si - jak se zdá právně zdatná firma Kapsch - vymohla do smluv, mohlo by se mu zdát, že smlouvy za stát, respektive za ministerstvo dopravy plácali dohromady nějací právní nevzdělanci. Opak je však překvapivou pravdou Jak uvádějí Hospodářské noviny, zaměstnává Ministerstvo dopravy menší armádu lidí s právnickými tituly a ještě si navíc najímá na různé poradenské činnosti další externí spolupracovníky. Tím se samozřejmě celý chod právní agendy ministerstva prodražuje a výsledek, inu, soudě podle té motanice kolem firmy Kapsch, nic moc.

Nový náměstek ministra dopravy Pavel Škvára pro sekci právní, který dříve působil na Ministerstvu spravedlnosti, tvrdí, že když se po příchodu na nové pracoviště zajímal, kdo z právníků připravoval smlouvy s firmou Kapsch, nikdo z ministerských právníků jí nikdy neviděl.

Taková informace má ovšem hodnotu ne snad zlata, ale broušených diamantů a to po metrácích.

Znamená to totiž, že přinejmenším na ministerstvu dopravy vládla ještě nedávno taková právní džungle, že každý trochu bystrý sestavovatel smluv je mohl nastavit tak, že ze státu peníze jen pršely a nedalo se tomu právně nijak zabránit. Snad to není na jiných ministerstvech podobné, jinak bychom tu měli náběh na nové lidové rčení, které by se používalo při podpisech smluv mezi státem a soukromými firmami: "Nemusí (rozuměj "prachy") pršet, stačí, když jen (a stejně dost) kap(sch)e."

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .