Nemoc obojživelníků napadá i korýše
Vědci poprvé prokázali, že houba Batrachochytrium dendrobatidis napadá i jiné živočichy než obojživelníky. Její další obětí jsou raci.
Populace žab a dalších obojživelníků z celého světa sužuje patogenní houba Batrachochytrium dendrobatidis, která vyvolává plísňové onemocnění pokožky. Pro obojživelníky, kteří pokožkou dýchají a vylučují, je smrtelná. Zatím se zdálo, že houba žádné jiné živočichy nenapadá. Její virulence, rozšíření a přetrvávající výskyt ve sladkovodních ekosystémech ale naznačují, že může existovat ještě jiný typ přenašeče. Američtí vědci se zaměřili na rybky gambusie Holbrookovy (Gambusia holbrooki ) a raky rodů Orconectes a Procambarus. Tito živočichové totiž patří k druhům, které často žijí na stejných lokalitách jako postižení obojživelníci.
Terénní studie v Louisianě a Coloradu odhalila, že v trávicím traktu raků se vyskytují zoosporangia houby Batrachochytrium dendrobatidis. Nakaženo je podle vědců asi 29 % raků a houbové onemocnění je pro ně stejně smrtelné jako pro obojživelníky. Naproti tomu ryby jsou zřejmě imunní. Výsledky laboratorních experimentů také naznačují, že infikovaní raci přežívají asi 12 týdnů a během této doby mohou původce nemoci přenášet na obojživelníky. Je proto velmi pravděpodobné, že právě celosvětově rozšíření raci jsou jedním z důvodů, proč je plísňové onemocnění globální hrozbou pro obojživelníky.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
