Nemoc obojživelníků napadá i korýše

18. prosinec 2012
Monitor

Vědci poprvé prokázali, že houba Batrachochytrium dendrobatidis napadá i jiné živočichy než obojživelníky. Její další obětí jsou raci.

Populace žab a dalších obojživelníků z celého světa sužuje patogenní houba Batrachochytrium dendrobatidis, která vyvolává plísňové onemocnění pokožky. Pro obojživelníky, kteří pokožkou dýchají a vylučují, je smrtelná. Zatím se zdálo, že houba žádné jiné živočichy nenapadá. Její virulence, rozšíření a přetrvávající výskyt ve sladkovodních ekosystémech ale naznačují, že může existovat ještě jiný typ přenašeče. Američtí vědci se zaměřili na rybky gambusie Holbrookovy (Gambusia holbrooki ) a raky rodů Orconectes a Procambarus. Tito živočichové totiž patří k druhům, které často žijí na stejných lokalitách jako postižení obojživelníci.

Terénní studie v Louisianě a Coloradu odhalila, že v trávicím traktu raků se vyskytují zoosporangia houby Batrachochytrium dendrobatidis. Nakaženo je podle vědců asi 29 % raků a houbové onemocnění je pro ně stejně smrtelné jako pro obojživelníky. Naproti tomu ryby jsou zřejmě imunní. Výsledky laboratorních experimentů také naznačují, že infikovaní raci přežívají asi 12 týdnů a během této doby mohou původce nemoci přenášet na obojživelníky. Je proto velmi pravděpodobné, že právě celosvětově rozšíření raci jsou jedním z důvodů, proč je plísňové onemocnění globální hrozbou pro obojživelníky.

Zdroj: PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.