Německý Ústavní soud a eurozatykač

Na základě pondělního rozhodnutí německé nejvyšší soudní instance byl z vyšetřovací vazby v Hamburku propuštěn Mamoun Darkazanli, 46-letý Syřan, který od roku 1990 vlastní německý pas. Španělská justice tohoto muže považuje za jednu z klíčových postav evropských struktur teroristické organizace Al Kájda. Darkazanli měl podle španělských vyšetřovatelů před útoky z 11.září působit jako kontaktní osoba Usámy bin Ládina v Evropě.

Před dvěma lety byl na Darkazanliho ve Španělsku vydán mezinárodní zatykač. Ten však nebyl uplatněn - vzhledem k německému občanství podezřelého a skutečnosti, že v Německu v tu dobu neexistoval zákon, který by umožňoval vydávání zdejších občanů do ciziny. Podobný zákon německý parlament přijal před rokem a na jeho základě byl Darkazanli loni v říjnu zatčen v Hamburku. Několik týdnů předtím vydal madridský soud na Darkazanliho evropský zatykač. Zajímavá je přitom skutečnost, že tento zatykač vystavil vyšetřovací soudce Baltasar Garzón, který se před časem zasadil o zatčení bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta.

V souvislosti s Mamounem Darkazanlim se jistě nabízí logická otázka: proč na tohoto údajného teroristu nevydá zatykač německá justice? Odpověď je prostá: chybí jí důkazy. Spolková prokuratura vede proti Darkazanlimu vyšetřování již tři roky. Právě kvůli nedostatku důkazů ho však dosud nemohla obvinit, ani proti němu vystavit zatykač.

Ochranu německých občanů před vydáním do ciziny garantuje německá ústava. Podle německých ústavních soudců je možno tuto ochranu omezit. Zákon, který ve Spolkové republice od minulého roku umožňoval uplatňování evropského zatykače v praxi, však podle nich zacházel příliš daleko - a proto byl v pondělí zrušen. Napříště je podle soudců nutné mimo jiné umožnit, aby bylo soudně přezkoumáno každé případné povolení k vydání německého občana do ciziny. Stejně tak musí být zamítnuta žádost o vydání v případě, že byla trestná činnost spáchána převážně na území Spolkové republiky - a právě toto teritoriální kriterium v dosud platné právní normě chybělo.

Němečtí poslanci tedy nyní budou muset přijmout zákon nový. Spolková ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová ještě v pondělí přímo v soudním sále mluvila o "dalším nepříznivém obratu v boji proti terorismu" a slíbila, že kabinet Gerharda Schrödera v následujících 4 až 6 týdnech předloží návrh nové právní normy, která bude implementovat eurozatykač. Rychlé řešení vzniklé situace po Berlínu žádá také Evropská komise.

Německý tisk hodnotil pondělní rozhodnutí soudců v Karlsruhe vesměs pozitivně. Například podle Süddeutsche Zeitung Ústavní soud ukázal, že "rámcová dohoda Evropské unie není žádným hotovým jídlem, které z Bruselu přijde s přesně stanoveným datem spotřeby a které je na vařiči národního státu pouze potřeba ohřát." Němečtí zákonodárci při schvalování původního zákona údajně poslušně přijali bruselskou normu, aniž se snažili své spoluobčany chránit před pochybnými případy vydání do zahraničí. K témuž názoru se přiklonil také deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, který navíc upozornil na historické souvislosti s třetí říší, kdy byli Němci židovského vyznání zbaveni ochrany, kterou jim do té doby zaručovala příslušnost k německému státu.