Německu povládne velká koalice, čeká ji ale řada problémů

29. listopad 2013

Dohoda o velké koalici v Německu a Ukrajina lavírující mezi Evropskou unií a Ruskem. To jsou hlavní témata dnešního vydání pořadu Svět ve 20 minutách. Zaměříme se také na patrně polední kapitolu dlouhé a kontroverzní politické kariéry italského expremiéra Silvia Berlusconiho a nebude chybět ani pohled na server stanice CNN, kde se píše: Zimní Praha je prostě pohádková.


Co čeká německou velkou koalici?

Vedení CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie dospěla k dohodě umožňující vznik německé vlády velké koalice. Během více než sedmnáctihodinového jednání se podařilo dosáhnout shody v nejdůležitějších otázkách včetně minimální mzdy, dvojího občanství či růstu důchodů. Smlouva obsahuje bez větších podrobností i závazek schválit kontroverzní zpoplatnění německých dálnic pro zahraniční osobní auta. Dokument ještě musí schválit členové SPD ve vnitrostranickém referendu.

Místní komentátoři pohlížejí na dohodu, která se rodila ve velkých bolestech, se smíšenými pocity. Der Spiegel se domnívá, že podmínky a návrhy velké koalice nahlodají vůdčí pozici Německa v kontextu Evropy. „Příští německá vláda zaplaví zemi deštěm dobrodiní, jako je minimální mzda a dřívější odchod do důchodu,“ píše Der Spiegel s tím, že zvýšené výdaje na tyto sociální dárky vysílají do Evropské unie špatný signál. A navíc přijdou velmi draho budoucí generace.

Christopher Schmidt, šéf vládní rady ekonomických expertů, ovšem v listu Die Welt vyjadřuje nedůvěru v to, že budoucí kabinet bude moci všechny tyto před volbami slibované dárky financovat. A pokud se k tomu opravdu odhodlá, bude třeba zvýšit daně. Plány na snížení věku pro odchod do důchodu – z nynějších 67 na 63 let, spolu s benefity pro matky, pečující o děti, budou znamenat další a další výdaje. Nakonec, jak varuje, bude třeba sáhnout na nejrůznější individuální příspěvky, určené vyšším příjmovým skupinám a ve finále na celý penzijní systém.

„Když se v zájmu vytvoření velké koalice dají dohromady dva seznamy slibů a návrhů, zaplatí se vždy vysoká cena,“ myslí si levicově orientovaný Berliner Zeitung. Podle jeho komentátora nejde jen o peníze, ale – a to je důležitější – o erozi snah o tolik potřebné strukturální reformy. Například není jasné, jak se Německo vypořádá s hrozícím problémem demografických změn.

Německu povládne velká koalice, čeká ji ale řada problémů

„Máme nejstarší populaci na světě. A potřebujeme, a budeme stále naléhavěji potřebovat, rozšířit péči o staré a nemocné a v tomto smyslu zreformovat celý zdravotnický systém a rodinnou politiku,“ upozorňuje list. A ptá se: „Kdo o tom rozhodne, kdo to udělá? A samozřejmě, kolik to bude stát a na úkor jakých výdajů to vše budeme financovat?“

„Angela Merkelová po uzavření dohody prohlásila, že tato velká koalice má před sebou velké úkoly a výzvy. Ale je to jen vláda, která sdružuje dvě velké a významné politické strany. Ani sociální demokraté, ani konzervativci nebudou muset za ujednání platit. V dlouhodobém výhledu to bude celá země, kdo zaplatí.

Nemůžeme mít tedy přehnaná očekávání. Je to koalice, která povládne bohaté, prosperující zemi. Bohatí zůstanou bohatí a chudí na tom možná budou o něco lépe. Ale ani pod vládou nynější koalice nedojde k redistribuci národního bohatství a ke strukturálním reformám,“ soudí Berliner Zeitung.


Lež jménem mýtné?

České – hlavně ty motoristické – uši však bude zajímat zejména jeden z aspektů německé úmluvy. V otázce dálničního mýtného se strany dohodly, že příslušný zákon bude schválen v roce 2014 za předpokladu, že toto opatření bude v souladu s evropským právem a zatíží pouze cizince, tedy i Čechy, a nikoli německé řidiče. Zatímco bavorská CSU, která tento požadavek prosazovala, považuje zakotvení mýtného pro zahraniční motoristy do koaliční smlouvy za úspěch, CDU a SPD interpretují tuto formulaci pouze jako zkušební návrh, uvádí agentura DPA.

Německý tisk ovšem vyjadřuje pochybnosti, že cizinci ve finále budou za německé dálnice platit. A návrh zůstane jen na papíře. Zákon o dálničním mýtném má být podle návrhu smlouvy schválen už v příštím roce a v textu dokumentu k němu stojí: „K dodatečnému financování údržby a výstavby naší sítě dálnic zavedeme přiměřený příspěvek pro držitele osobních aut neregistrovaných v Německu. A to tak, aby žádný držitel vozidla v Německu nebyl více zatížen.“

Podle serveru deníku Süddeutsche Zeitung je ale systém dálničních známek pouze pro cizince všechno možné, jen ne v souladu s unijním právem. „Bude zahraniční motoristy znevýhodňovat vůči německým, což je v rozporu s antidiskriminačními zákony EU,“ upozorňuje mnichovský list. Za dálnice tak podle něj budou muset platit všichni, což ale naráží na druhou podmínku v návrhu koaliční smlouvy, tedy že němečtí šoféři nebudou tímto poplatkem dodatečně zatíženi.

Plán CSU kompenzovat Němcům dálniční mýtné snížením daně z držení vozidla je podle Süddeutsche Zeitung neprůchodný, neboť výše této daně se odvíjí od emisí vozu a majitelé některých menších automobilů platí mnohem méně, než by byla cena dálniční známky. Profitovali by z toho tedy jen vlastníci velkých terénních vozů. Nereálné je podle deníku také zvažované snížení zdanění pohonných hmot.

Berlínský okruh

„V zásadě to znamená: Mýto pro zahraniční osobní auta nebude,“ soudí komentátor Süddeutsche Zeitung a obviňuje předsedu CSU a bavorského premiéra Horsta Seehofera z obelhávání voličů. „Mýto sice stojí v koaliční smlouvě, zda se skutečně zrodí, je ale více než nejisté. Koncept, jak ho prosadit, CSU dodnes nepředložila. To může mít jeden zásadní důvod: Žádný koncept není,“ dodal autor článku nazvaného „Lež jménem mýtné“.

Podobný názor má i komentátor berlínského deníku Der Tagesspiegel. „Svůj milovaný projekt budou muset Bavoři nejspíš sami pohřbít,“ domnívá se. CSU totiž zřejmě v nové vládě připadne vedení ministerstva dopravy. „A od něj bude chtít velká koalice odpůrců mýta návrh zákona, který bude muset splnit dvě velmi těžko splnitelné podmínky: Mýtné musí být eurokonformní a nikdo v Německu za něj nemá platit. Bude to ještě napínavé,“ předvídá Der Tagesspiegel.


Podpořte Ukrajinu! Vyzývá Polsko Evropskou unii

Brusel chybně vyhodnotil hlavní problém ve vztahu mezi Evropskou unií a Ukrajinou: Není jím vězněná expremiérka Julia Tymošenková, ale ruská „politika nátlaku a vydírání“, prohlásil polský prezident Bronislaw Komorowski v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza. Současně ujistil, že Polsko nepřestane podporovat Ukrajince na cestě do Evropy.

List připomíná, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč po schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem ohlásil, že teď ve Vilniusu nepodepíše dohodu s EU o přidružení a volném obchodu. Ta by Ukrajinu vzdálila Rusku a přiblížila Západu. Komorowski tento obrat přičetl „diktátu“ východního souseda.

„Tvrdý postoj prezidenta Putina zvyšuje šanci na zformování jednotného postoje zemí Evropské unie a solidárního postupu ve prospěch Ukrajiny po vilniuském summitu,“ odhadl polský prezident. „Problémem je politika nátlaku a vydírání, kterou vůči Ukrajině uplatnil východní soused. S něčím takovým západní svět souhlasit nemůže. Takovým způsobem se nerozhodují otázky strategického významu. Volba Ukrajiny mezi Východem a Západem by měla být jejím suverénním výběrem,“ zdůraznil.

Ukrajinci protestují proti pozastavení asociačních jednání s Evropskou unií

Podle Komorowského nastala chvíle, kdy Západ musí určit svou strategii nejen vůči Ukrajině, ale i dalším zemím nacházejícím se mezi Východem a Západem.
Jakkoli ukrajinské vedení pokračuje v lavírování mezi Východem a Západem, samotným Ukrajincům by vzkázal, aby se podívali do statistik: „V roce 1990 byl národní důchod přepočtený na hlavu v Polsku a na Ukrajině srovnatelný. Po více než 20 letech je v Polsku třikrát vyšší. To je nejlepší argument, proč stojí za to uskutečnit reformy, spojit se s EU a přijmout její normy,“ argumentuje Komorowski.


Janukovyč odkryl karty, chce od Unie velké peníze

K celé věci se aktuálně vyjádřil i Janukovyč. A tak zvolil řeč čísel. Ukrajina potřebuje 160 miliard eur, aby se mohla přizpůsobit hospodářským standardům Evropské unie a zvládla přechodné období po přidružení, uvedl Janukovyč v rozhovoru, který před včera zahájeným summitem ve Vilniusu vysílaly hlavní ukrajinské televize a otisklo jej několik místních listů.

Brusel ale podle prezidenta nabízel Kyjevu jen 610 milionů eur technické pomoci. Asociace by za těchto okolností Ukrajině nepřinesla nic, než „oprátku kolem krku,“ myslí si Janukovyč. Ukrajina měla právě nyní podepsat připravovanou smlouvu o přidružení k EU, ale podpis odvolala. Kyjev se, jak podotýká agentura Reuters, obává, že přidružení by vyvolalo odvetné kroky Ruska, jež by ukrajinská ekonomika bez západní pomoci neunesla. Moskva hrozí omezením dodávek plynu, celními bariérami a zastavením kooperačních projektů.

Smlouvu o přidružení k EU by Ukrajina podepsala jen v případě, že bude k dispozici „stabilizační fond, který nám umožní překonat kritické okamžiky,“ řekl Janukovyč. „Každý rok potřebujeme nejméně dvacet miliard eur a celkem do roku 2017 přibližně 160 miliard,“ prohlásil prezident, aniž by vysvětlil, jak k celkové sumě dospěl.

Prezident se rovněž vyslovil k osudu vězněné expremiérky Julie Tymošenkové, jejímž osvobozením Brusel podpis asociační dohody podmiňoval. Ukrajinský parlament se ale nedokázal dohodnout na znění zákona, který by problém vůdkyně opozice vyřešil tím, že by umožnil její léčení v cizině. Tymošenková si odpykává sedmiletý trest za překročení pravomocí, který Západ označuje za nepřijatelný projev „selektivní justice“.

Ukrajinci protestují proti pozastavení asociačních jednání s Evropskou unií

Podle Janukovyče ale musí kauzu Tymošenkové vyřešit soud, nikoli Brusel. „Copak je Evropská unie nějaký soud? Nemá s tím nic společného. Ani mé pravomoci ani můj názor nerozhodují, rozhodne jen soud,“ konstatoval prezident.“ Pokud se Tymošenková skutečně žádných zločinů nedopustila, soud k tomu přihlédne. Pokud je vinna, pak ať zaplatí škodu, a pak může prosit nebo žádat o osvobození,“ zdůraznil Janukovyč.


Vysvoboďte Ukrajinu, naléhá Tymošenková z vězení na Brusel

Samotná Tymošenková z vězení vyzvala evropské vůdce k „vysvobození“ Ukrajiny tím, že pokud možno s Kyjevem podepíšou bez dalších podmínek dohodu o přidružení k Unii. „Pokud se Janukovyč pod tlakem demonstrací na Ukrajině přece jen na poslední chvíli rozhodne dohodu podepsat, ... žádám vás, abyste ji podepsali bez váhání a bez podmínek, což se týká i mého propuštění,“ napsala podle agentury AFP Tymošenková v dopise, který zveřejnili její blízcí.

AFP doplňuje, že Ukrajinci na protest proti postupu vlády vyšli do ulic a Tymošenková zahájila hladovku na podporu podpisu dohody. „Dnes není třeba osvobodit jen politické vězně. Je třeba vysvobodit Ukrajinu,“ dodala politička, která byla předloni odsouzena k sedmiletému vězení za překročení pravomocí a která si nyní léčí nemocnou páteř v charkovské nemocnici.

„Tím, že s námi dohodu podepíšete, pomůžete celému jednomu národu překonat civilizační propast vytvořenou pomýlenými ideologiemi a agresivními říšemi,“ píše Tymošenková. „Učiňte ještě jeden důležitý krok směrem k úplnému sjednocení Evropy,“ stojí ve výzvě.


Berlusconi: definitivní konec?

Italský Senát ve středu vyloučil ze svých řad expremiéra Silvia Berlusconiho. Důvodem je nedávné pravomocné odsouzení kontroverzního politika za daňové úniky. Pro Berlusconiho znamená odchod z parlamentních lavic po nepřetržitých skoro 20 letech také ztrátu imunity, která doposud bránila jeho zatčení a stíhání i v dalších výbušných kauzách.

Berlusconi, který také dlouho nebude moci zastávat vysokou státní funkci, krátce před hlasováním kolegů označil středu za trpký den smutku pro italskou demokracii. Politik neváhal v této souvislosti použít i radikálnější výrazy jako „politická vražda“ nebo „státní převrat“.

Podle komentátorů tak 77letý bouřlivák na italské politické scéně chtěl ukázat, že je nadále odhodlán zasahovat do veřejného života. Také dal najevo, že hodlá dál stát v čele své strany opět přejmenované na Forza Italia, tedy Vzhůru Itálie, jíž chce vést do dalších voleb, byť sám již nebude moci dlouho kandidovat. Také slíbil založit místní organizace pod názvem Vzhůru, Silvio, které mají angažovat nové straníky.

Berlusconi se na veřejnosti ukázal se svou 28letou novomanželkou Franceskou, která se objevila celá v černém jako při pohřbu

Italský deník La Stampa šťavnatě popisuje středeční atmosféru. V davu, kde si někteří Berlusconiho zastánci navlékli černé pásky na ruce, se objevily transparenty s nápisy jako „Vůdce, mučedník svobody“, „O Silviovi nelze pochybovat, Silvia lze jen milovat“ nebo „Silviova armáda“. Jedna z Berlusconiho fanynek prohlásila, že vyloučení ze Senátu nepředstavuje pro jejího oblíbeného politika žádný konec, protože „myšlenka nikdy neumírá“.

Berlusconi sám nezapřel až divadelní sklony, když se na veřejnosti ukázal se svou 28letou novomanželkou Franceskou, která se objevila celá v černém jako při pohřbu. Když sestupoval z pódia, políbila mu ruku, jak se to dělá kněžím. Ale přes všechny vášně a teatrální výstupy je jasné, že Berlusconiho hvězda zapadá.

Nepomohlo mu ani pondělní římské setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož expremiér nazývá „nejmocnějším mužem světa“ a osobním přítelem. Po středě byla veškerá pompa ta tam. Berlusconi se již nemůže těšit poslanecké imunitě a to jej činí mnohem zranitelnějším ve chvíli, kdy čelí řadě obvinění z kriminálních deliktů. Přes všechna emocionální prohlášení už nebude působit v politice, kterou teď vymění za roční domácí vězení či obecně prospěšné práce – informuje z Říma Der Spiegel.

Větší katastrofu však pro něj podle magazínu představuje hrozba, že bude obviněn z dalších zločinů – jako je například sex s nezletilou. V konkrétním případě s prostitutkou marockého původu, známou pod přízviskem Ruby. A rovněž se souvisejícím zneužitím premiérského úřadu. Za tyto přestupky byl původně odsouzen na sedm let, a vykonání trestu zamezila imunita a úsilí armády právníků. „Má se tedy čeho obávat. Například úplného konce dlouhé a kontroverzní politické kariéry,“ předpovídá Der Spiegel.


CNN: Pohádková zimní Praha

Americká zpravodajská stanice CNN zařadila Prahu mezi desítku měst, která jsou skvělá pro zimní dovolenou. Spolu s českou metropolí televize doporučuje také návštěvu rakouského Salcburku, norského Tromsö, Amsterodamu, japonského Nagana, Reykjavíku, Berlína, Ottawy, Washingtonu a skotského Edinburgu. CNN zveřejnila také přehled dvanácti měst, kam jet nakupovat. Tam se ale Praha nedostala.

Metropole na Vltavě podle CNN dostává v zimě pohádkový nádech, neboť sníh na střechách, spletité dlážděné uličky Starého Města, románská podloubí a plynové veřejné osvětlení kouzlo Prahy ještě více umocňují. Turistům americká televizní stanice doporučuje, aby se během večerních romantických procházek ohřáli v některé z mnoha kaváren.

CNN doporučuje v Praze mimo jiné navštívit vánoční trhy a zajít do Stavovského divadla, kde v roce 1787 Wolfgang Amadeus Mozart vůbec poprvé světu představil operu Don Giovanni. Skvělá vánoční atmosféra je podle CNN také v Salcburku či Berlíně, zatímco do Amsterodamu se vyplatí jet kvůli prázdným muzeím a do Tromsö za polární září. Pro zimní sporty doporučuje stanice islandskou metropoli a sjezdovky v Naganu, v obou městech si navíc turisté mohou odpočinout ve vodě z horkých pramenů.

Vánoční trhy


Co se špatnou pověstí

Ne všude jsou ovšem s mediální prezentací nadšeni. Několik španělských měst si stěžuje na to, jak je prezentují světoznámé internetové vyhledávače, jako je Google, Yahoo! či Bing. Kvůli spojitosti s tragickými zločiny v minulosti totiž mají neustále špatnou pověst. Chtějí proto, aby vyhledávače změnily svá nastavení a dávaly přednost pozitivním zprávám před negativními informacemi, píše britský Daily Telegraph.

Příkladem je malé španělské město Alcasser nedaleko Valencie. V roce 1992 zde dva pachatelé unesli, znásilnili a zabili tři dívky. Místnímu zastupitelství vadí, že když si kdokoli zadá jméno města do vyhledávače, najde jen velké množství odkazů na stránky popisující tuto trojnásobnou vraždu. Webové stránky informující o krásách města, kde se mimo jiné nachází pohřebiště Visigótů či hrad z 15. století, pak zůstávají v pozadí.

I městu Puerto Hurraco vadí negativní popularita, která podle místních představitelů odrazuje potenciální návštěvníky. V 90. letech zde dva bratři postříleli devět lidí, město by ale mnohem radši vidělo, kdyby vyhledávače místo na stránky o tomto zločinu upozorňovaly spíše na překrásnou přírodu, která obec obklopuje.

„Algoritmy, které používají internetové vyhledávače, velmi často upřednostňují negativní zprávy, což se nelíbí velkému množství obcí,“ uvádí poradenská firma, která nyní městům pomáhá tuto praxi změnit. „Je to nespravedlivé a poškozuje je to,“ dodal.

Internet. Ilustrační foto

Vyhledávače se ale brání. „Nikdo nemůže obviňovat Google z cenzury. Uspořádání stránek souvisí s velkým množstvím faktorů, z nichž jedním je i jejich popularita,“ citoval list z prohlášení místní pobočky společnosti Google. „Jestliže se tedy v nějakém městě stala trojnásobná vražda, a lidé na informace o tom nejvíce klikají, je jasné, že se to objeví v řazení na prvních místech,“ uvádí se v prohlášení.

autor: smi
Spustit audio