Německo odolává krizi

Dva roky po jeho odchodu se ukazuje, že právě ale za tyto dva roky znatelně klesla v Německu nezaměstanost a to právě díky jeho agendě.

Tvrdí to přdseda rady vládních znalců profesor Bert Rürp. Doslova říká: "Německé hospodářství se díky reformám stalo odolnější vůči světovým ekonomickým výkyvům". Toto jeho přesvědčení je důležité zvláště v těchto dnech, kdy Spojené státy zažívají recesi. Ta se samozřejmě projeví i v Německu, ale dle expertů jako je pan profesor Rürp, německý pokles růstu bude menší a hlavně bude trvat kratší dobu. Může za to flexibilita pracovního trhu a mzdové struktury.

V roce 2007 stoupla výkonnost německého hospodářství o 2,5 procentních bodů. V letošním roce to bude o něco méně: předpovědi hovoří o tom, že konečný nárůst by se mohl pohybovat okolo dvou procent. V nejhorším případě pod dvěma procenty a v nejlepším případě nad dvěma procenty. Mohou za to prý i odbory, které pochopily těžkou situaci a spokojily se s menším nárůstem platů. Právě toto jejich chování způsobilo, že německé firmy mohly ve světě lépe konkurovat. Hlavní podíl na tomto úspěchu, dle pana profesora Rürpa, mají reformy Gerharda Schrödera, tedy mimo jiné spojení podpory v nezaměstnanosti a takzvané sociální podpory, které přinutilo nezaměstnané, aby se více snažili si obstarat práci. Najednou pracovat bylo výhodnější, než pobírat podpory.

Reformy snížily počet nezaměstnaných rychleji, než tomu bylo dříve, a to i v dobách většího hospodářského boomu, než země zažila loni. V nejhorší době hledalo v osmdesátimilionovém Německu práci 3,8 milionu lidí. V prosinci minulého roku to bylo jen 3,4 milionu, tedy mnohem méně, než odborníci očekávali. Ve starých spolkových ztemích to bylo dokonce jen 2,29 milionu. A v roce 2009 by se počet nezaměstnaných v celém Německu mohl dostat pod magickou hranici tří milionů. Tak málo nezaměstnaných mělo Německo naposled v roce 1992. Z těchto čísel se usuzuje, že došlo k esenciální změně. Potvrzují to i čísla o zaměstnanosti. Od září minulého roku v Německu pracuje více než 40 milionů lidí. To je nejvíc vůbec v dějinách poválečného Německa. Číslo zcela vyvrací všechny předpovědi skeptiků, že globalizace bude v Evropě snižovat pracovní příležitosti. Zdá se, že opak je pravdou, pokud se země na změny řádně připraví a investuje hodně do vzdělání a výzkumu. Jediná šance Evropy je v těch pracovních příležitostech, které nabízejí největší přidanou hodnotu, tedy ve vývoji a jiných vysoce náročných povoláních.

V roce 2008 přes snižující se výkonnost německého hospodářství se dokonce očekává, i po odečtění plánované inflace, nárůst mezd o 1,5 procenta. Pokud by se toto číslo naplnilo, znamenalo by to, že dojde k největšímu nárůstu platů od roku 1995. To by zase mělo za následek, že se zvýší koupěschopnost obyvatelstva, která je vždy předpokldem dalšího hospodářského růstu. A protože naše hospodářství je na Německo silně navázáno, je tato dobrá zpráva důležitá i pro nás. Německo i Česká republika by mohly nastávající hospodářskou krizi přežít bez velkých turbulencí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .