Německo mění zákony pro přijímání uprchlíků
Německá vládní koalice se dohodla o návrhu nových azylových zákonů. Jak uvedl sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel, cesta ke kompromisu byla složitá. Problém byl hlavně v otázce deportací.
Podle německé stanice Deutsche Welle ovlivnily průběh jednání silvestrovské útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších městech.
Předseda SPD Sigmar Gabriel řekl ve čtvrtek novinářům, že kompromisní dohoda má obsahovat mírné změny v pravidlech pro rodiny, usilující o spojení s lidmi, kteří dostanou v Německu azyl. Gabriel uvedl, že se to bude týkat jen uprchlíků, kteří nejsou ve své vlasti bezprostředně pronásledováni. S těmito azylanty se budou moci rodiny spojit až po dvou letech.
Azylový balíček číslo dvě by měl teď rychle projít vládou. Azylový balíček číslo jedna loni uvízl, když Německo reagovalo na nové příchozí z Blízkého východu a z Afriky. Tyto předpisy začaly platit 1. listopadu. Podle nových návrhů jsou Maroko, Tunisko a Alžírsko považovány za bezpečné země. To znamená, že migranty z těchto států bude moci Německo v budoucnu snadněji odmítnout. Vedení německé vládní koalice také probíralo koncepci speciálních přijímacích středisek, kde se budou žádosti o azyl vyřizovat mnohem rychleji.
Zákonná klauzule, která se týká rodin azylantů, byla dlouho předmětem sporů ve vládní koalici. Tak zvaná "subsidiární ochrana" znamená, že uprchlík nemá nárok na azyl, ale nemůže se vrátit do vlasti, protože by tam mohl přijít o život. Migrant pod druhotnou ochranou dostane povolení k pobytu zpočátku jen na jeden rok.
Opoziční poslanci ve Spolkovém sněmu před zavedením této klauzule varují. Volker Beck, který je mluvčím Zelených pro rezort vnitra, označil normu za opatření, které poskytne příležitost pašerákům, a dodal, že povede ještě více žen a dětí ke hledání nebezpečných únikových tras z jejich vlasti. Jde často o cestu, na které hrozí smrt utopením v moři.
Strany CDU, CSU a SPD se loni dohodly, že ze zmíněné „druhotné ochrany“ vyloučí syrské uprchlíky, ale nové zákony to ztíží. Ve snaze objasnit nové deportační předpisy umístil mluvčí německé kancléřky Merkelové Steffen Seibert na Twitter video, které vysvětluje, jak probíhá skutečná deportace. Seibert dodal, že německé úřady nevracejí uprchlíky ze zemí zmítaných konflikty, jako jsou Sýrie a Irák.
Informaci o nových předpisech už dostaly vlády německých spolkových zemí. Tam, kde vládnou sociální demokraté, vyjde seznam požadavků, které mají pomoci integrovat uprchlíky do německé společnosti. Některé spolkové země požádaly Berlín o zvláštní dotace určené na výstavbu mateřských školek a zaměstnání dalších učitelů a sociálních pracovníků.
Berlín naléhá na země na vnější hranici Evropské unie, aby redukovaly počet uprchlíků. Všichni by se prý měli snažit splnit své závazky. Řecko slíbilo, že vybuduje takzvané hotspoty, čili registrační střediska pro uprchlíky, do konce loňského roku. Nizozemsko mezitím také zvýšilo tlak na Řecko, aby vracelo uprchlíky do Turecka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.