Německo a euroústava

Smířlivý postoj k malé ústavě vyjádřil o víkendu i polský prezident Lech Kaczynski. To je vskutku značný pokrok.

Dlouhodobá taktika, kterou paní Merkelová předváděla, a změna ve Francii ji přinesla ovoce. Angela Merkelová, jak píše například Cicero, proměnila roli politika s jasnou vizí v roli moderátorky a tu hraje čím dál tím perfektněji. Je Paní Neurčitou, která vše nechává jen tak plavat ve vzduchu, nikdy přesně neřekne, co konkrétně chce a v žádném případě - jak napsal třeba Der Spiegel - neučiní nějaké rozhodnutí, dokud to není absolutně nutné.

S jednotlivými politiky se schází buď jednotlivě, nebo po skupinkách, účastníci jsou pečlivě vybraní: připomeňme před třemi tydny schůzku s francouzským prezidentem Chiracem, finskou předsedkyní vlády Halonenovou, slovenským ministerským předsedou Ficem a anglickým Blairem. Všechny pečlivě vyslechla a stále kladla dodatečné otázky. Její taktika je jasná: aby mohla být úspěšná, musí do poslední chvíli nechat všechno otevřené a žádnou možnost nesmí předem odmítnout. Samozřejmě ví, co dělá, nechce skončit jako neúspěšná předsedkyně.

Jestli se jí to povede, to ukáže následujících sedm týdnů a její úspěch by zase byl úspěchem celé EU, která by se konečně po největší krizi od svého založení stala schopná řádně jednat a zaujímat postoje. Měla by k dispozici mechanizmus, pomocí kterého tak může činit.

Při vyjednávání ji pomáhají dva věrní úředníci Uwe Corsepius, vedoucí oddělení pro Evropu v jejím úřadě a státní sekretář na ministerstvu zahraničí Reinhard Silberberg. Oba emisaři na přísně utajených schůzkách objíždějí šestadvacet vlád a propracovávají detaily budoucí smlouvy.

V půli dubna dostaly všechny vlády jednostránkový dotazník. Podle odpovědí pak pokračuje debata. Do června by měli dostat šéfové vlád precizní a omezený mandát pro konečnou práci na nové verzi ústavy a proto poslední změny by měly být omezeny jen na nejnutnější detaily. Ústava - jak dnes říkají v Německu - by měla mít formát, který se vejde do kapsičky u vesty.

Mezi největší odpůrce Der Spiegel i zřejmě paní kancléřka počítá Holandsko, kde je možné, že by v dalším referendu mohlo opět dojít k odmítnutí útavy, pokud by text obsahoval jen kosmetické změny. Holanďané říkají: "Smlouva musí být změněna ve svém principu i formě, všechno, co připomíná ústavu, musí zmizet." Dále je to Polsko a Česká republika. Osmnáct států naproti tomu s ústavou souhlasí.

Německo vidí v možném kompromisu velkou výzvu a je zřejmé, že je ochotno ustoupit v otázce názvu, státních symbolů a hymny a i posty ministra zahraničí a prezidenta nazývat jinak, aby nic nepřipomínalo stát. Na zasedání v Bruselu 21. a 22. června by se měla domluvit cestovní mapa, která by umožnila schválení a ratifikování ústavy ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009. Podle dobře informovaných zdrojů se však paní kancléřka připravuje i na možnou prohru a vymýšlí strategii jak neúspěch vyložit aspoň jako částečný úspěch. Jedna z možností je, že se ze všech problémů učiní jeden balík a jeho projednání se odloží. To by však již řešilo Portugalsko a Slovinsko, což jsou země, které předsednictví v Unii přebírají po Německu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .