Německá média o americké cestě českého premiéra

Frank Herold v "Berliner Zeitung" se v této souvislosti šířeji zabývá jeho osobností a poukazuje na to, že o svou premiérskou funkci musel usilovat v minulém roce sedm měsíců než obdržel těsnou většinu. Mohlo by se myslet, konstatuje komentátor, že si bude vážit dosaženého, ale Topolánek je jiný. Žádný evropský politik by svou pozici tolikrát a bez obavy nedával do hry jako šéf pražské vlády, což nyní opět učinil. Berlínský list poukazuje, že se při návštěvě prezidenta Bushe ve Washingtonu postavil rozhodně za zřízení sporného amerického raketového štítu v Česku a Polsku. Nemá přitom často jednotný názor ve své vládní koalici. Zejména Zelení hledají v současné době cestu, jak najít východisko z obchodu s USA, který kritizují evropští partněři NATO. Tato riziková hra se stala pro 52letého premiéra jeho vládním stylem, poznamenává Frank Herold. Experti tomuto podnikateli z moravské Ostravy, když převzal svůj úřad po patových volbách v roce 2006, předvídali buď rychlý konec nebo slabou vládu. Nic takového se však nestalo. Topolánek ovládá své koaliční partnery a odmítá se zeptat lidu, co si myslí o raketové obraně, jak to žádá opozice. Občané mají být spokojeni s tím, co Topolánek ve Washingtonu vyjednal. Češi budou moci cestovat bez víz do USA, uzavírá Berliner Zeitung svou úvahu.

Vídeňský "Der Standard" konstatuje, že český premiér zdůraznil samostatnost jednání o raketovém obranném systému. Česká republika se sama rozhoduje o tomto systému a nebude žádat na Rusku souhlas. Praha nechce být jako za doby studené války částí ruské zájmové sféry.

Německý týdeník "Die Zeit" se zabývá dohodou o bezvízovém styku, kterou Topolánek označil za průlomovou a která byla těžce dosažena. Časopis upozorňuje na slova prezidenta Bushe, že "si nepřeje, abychom s našimi přáteli v Česku zacházeli jinak než s ostatními přáteli v Evropě".

Zpravodajský týdeník "Der Spiegel" k tomu poznamenává, že k tomu došlo bez ohledu na varování Evropské unie. Nyní západní členové unie varují východní Evropany před takovou samostatnou cestou. Německý spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble řekl v Bruselu, že Česko se s tím mimo jiné zavázalo k nasazení bezpečnostních složek při transatlantických letech. Spolkový ministr apeloval v této souvislosti na východoevropské země, aby daly ještě šanci evropské komisi, která povede jednání s USA. Poukázal na plánované setkání evropského komisaře vnitra Franca Frattiniho s americkým ministrem vnitřní bezpečnosti Michaelem Chertoffem 12. března ve Slovinsku. Schäuble vyjádřil naději, že "se potvrdí šance jednání o společném uspořádání dále posunout".

Bruselský dopisovatel rakouského vládního listu "Wiener Zeitung" Wolfgang Tucek ale upozorňuje, že se Česku podařilo jednáním o zrušení víz s USA uniknout nepříjemnostem. Stalo se tak poté, co ve čtvrtek ministři vnitra Evropské unie vypracovali rámcovou dohodu, podle které se jednotlivé členské země mohou s Washingtonem dohodnout na samostatných dohodách o vízové povinnosti. Potvrdil to slovinský ministr vnitra Dragutin Mate po poradě se svými kolegy. Fratini k tomu dodal, že zatím se tak nestalo, protože Česko uzavřelo tuto dohodu s USA "nezávazně". Teprve při jejím uskutečňování se ukáže, zda "Praha porušila zásady Evropské unie". V tom případě však nevyloučil, že by z toho vyplývaly právní kroky. "Wiener Zeitung" cituje slova ministra vnitra Ivana Langera, že Česko "čtyři roky čekalo, zda se bude moci podílet nejen na povinnostech, ale také na svobodách". To se zatím nepodařilo jednotně prosadit pro všechny členské země unie. Zatímco 14 starých členských zemí a Slovinsko nemá vízovou povinnost při cestách do USA, 11 nových zemí a Řecko se na tom nemohou podílet. "Wiener Zeitung" upozorňuje, že současně i Maďarsko, Slovensko a Estonsko zahájily jednání s Washingtonem. Komisař Fratini je vyzval, aby tempo jednání omezily alespoň do poloviny tohoto měsíce, až do jeho setkání s vysokým americkým činitelem. Potom budou nastoleny rámcové dohody pro další postup Evropské unie v této otázce.

Německý "Der Tagesspiegel" zdůrazňuje, že český premiér Mirek Topolánek vyzval na své cestě do Kanady členské země NATO, aby posílily své nasazení v Afganistanu. Neupřesnil, na které země se s touto výzvou obrátil, ale oznámil, že Česko posílí svou jednotku z 300 mužů na 550, což však bude muset ještě potvrdit parlament. List upozorňuje, že se tak stalo poté, co Kanada oznámila prodloužení svého 2500 členného kontingentu až do roku 2011, pokud ostatní členské země NATO zde posílí své jednotky nejméně o tisíc mužů a další vrtulníky. List však upozorňuje, že Německo odmítlo obdobnou výzvu, kterou mu začátkem minulého měsíce přednesl americký ministr obrany Robert Gates. Další německý list "Frankfurter Allgemeine Zeitung" informoval své čtenáře, že premiér Topolánek během své návštěvy Washingtonu uctil protikomunistické bojovníky bratry Josefa a Ctirada Mašínovy. A dodává, že v Česku to vyvolalo značnou kontroverzi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .