Někteří neandrtálci necítili hořké
Rozdíly v tom, jak lidé rozeznávají hořkou chuť, se poprvé objevily před nejméně půl milionem let.
Současné studie ukazují, že schopnost vnímat nahořklé chutě - například sloučeninu fenylthiokarbamid, která se vyskytuje v kapustě a brokolici - není u všech lidí stejná. Za "hlavního ochutnavače" hořkého je pokládán gen TAS2R38, který kóduje jeden z proteinů chuťových pohárků a vyskytuje se v několika variantách. Jedna z nich, kterou nalézáme u asi 25 % populace, činí svého majitele téměř neschopným vnímat hořkou chuť.
Tým výzkumníků z Institutu pro evoluční biologii při Barcelonské univerzitě zjistil, že tato varianta a s ní spojený handicap není jen záležitostí moderního člověka, ale také některých neandrtálců z jeskyně El Sidrón ve Španělsku. To znamená, že neschopnost vnímat hořké se mohla objevit už v době před 500 000 let a pravděpodobně byla společná některým společným předkům lidí a neandrtálců. Z evolučního hlediska je to malá záhada. Hořká chuť je totiž poznávacím znamením, díky kterému se lidé mohli vyhnout nadměrné konzumaci rostlin, které jsou v příliš velkém množství jedovaté. Neschopnost cítit hořké by proto logicky měla své nositele silně handicapovat a postupně vyřadit z populace.
Výsledky studie zveřejnil časopis Biology Letters.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
