Nekonečné hrátky kolem Čunka

Rozruch kolem šéfa lidovců totiž ještě zdaleka neutichl a část občanů podle všeho nezměnila negativní názor na hodnověrnost bývalého vicepremiéra. Hodně lidí totiž ani dnes nevěří tomu, že Čunkovo stíhání související s údajnou korupcí bylo zastaveno kvůli tomu, že se ničeho nedopustil a ne kvůli tomu, že rozhodování orgánů činných v trestním řízení bylo ovlivněno politickými tlaky. Zároveň se Čunkova aféra bude ve sdělovacích prostředcích objevovat i v dalších týdnech a měsících.

Jednak se o to postará soudní líčení se svědky, kteří měli poskytovat bývalému vsetínskému starostovi falešné alibi. Jednak ještě nebyl uzavřen případ kontroverzního podnikatele Vaškůje, který se snažil přesvědčit klíčovou svědkyni Urbanovou, aby změnila výpověď proti Čunkovi. A v neposlední řadě právě Urbanová čelí trestnímu oznámení kvůli křivé výpovědi. Takže Čunkův případ bude svým způsobem znovu otevřen, byť v poněkud jiné souvislosti. Z hlediska veřejného mínění tak nemá premiér pádný důvod, aby spěchal s návratem Jiřího Čunka do vlády.

Rovněž fungování koalice by takovýto krok nemusel prospět. Zelení opakovaně dávají najevo, že se jim návrat vicepremiéra nelíbí. Pro stabilitu vlády může být pozitivní, že jsou v pozici strany, která by na případném opuštění vlády prodělala, a proto musí hledat různé cesty, jak si zachovat tvář a zároveň i příslušnost ke kabinetu. To se netýká pouze strany jako celku, ale i jednotlivých ministrů. Asi nejvíce se v této souvislosti hovoří o Karlu Schwarzenbergovi. Ten ještě nedávno razantně prohlašoval, že pokud Čunek zamíří zpět do kabinetu, on zvolí cestu opačným směrem. Nyní svůj postoj poněkud změkčil a údajně by se spokojil s usnesením o zastavení Čunkova stíhání a s nahlédnutím do jeho účetnictví. Pokud na něj budou zmiňované důkazy působit důvěryhodně, neměl by Čunkovu návratu bránit. Právě rozruch kolem zelených nabízí Mirkovi Topolánkovi úkrok stranou. V médiích totiž podmiňuje Čunkův případný návrat do vlády dohodou mezi lidovci a zelenými. Vzhledem k tomu, že je Topolánek šéfem kabinetu, nemůže se tvářit, že se ho to příliš netýká. Samozřejmě vyvažování koaličních zájmů není jednoduché, ale mělo by se dít pod taktovkou premiéra. Jinak riskuje, že se konflikt mezi zelenými a lidovci vyhrotí a vláda se mu rozpadne.

Mirek Topolánek možná počítá s tím, že si návrat předsedy strany do ministerského křesla nepřejí úplně všichni lidovci, byť se celostátní výbor KDU-ČSL vyslovil pro něj. Na této úrovni zatím převažují příznivci šéfa strany nad jeho odpůrci. V parlamentu je tomu spíše naopak. Existuje tak celkem silná skupina vlivných lidoveckých politiků, kteří nejsou Jiřímu Čunkovi nakloněni. V této souvislosti nelze úplně vyloučit, že na dubnovém sjezdu strany by mohlo dojít k pokusu o jeho sesazení z předsednického křesla. V tom případě by problém kolem Čunkova návratu do vlády byl vyřešen.

Mirek Topolánek proto zatím nemusí do sporu aktivně vstupovat. Tím spíš, že nikomu příliš nevadí skutečnost, že ministerstvo pro místní rozvoj nemá už více než čtvrt roku svého šéfa. To neznamená, že by se Topolánek nemohl pokusit z rozruchu kolem Čunka něco pozitivního vytěžit. Část poslanců za KDU-ČSL, většinou těch Čunkovi nakloněných, vyjadřuje výhrady vůči některým krokům vlády například v reformě zdravotnictví. Otevřením dveří pro Čunkův návrat za příslib bezvýhradné loajality všech lidoveckých poslanců, by tak Topolánek svázal těmto odbojným zákonodárcům svým způsobem ruce.

Takováto taktika však naráží na odmítavý postoj předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka, který o vyžadované poslušnosti nechce ani slyšet. Z toho vyplývá, že tahanice kolem Čunkova návratu do vlády asi jen tak neskončí. Zdá se, že to všem aktérům může nakonec vyhovovat více než nějaký jednoznačný verdikt.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .