„Nejtvrdší“ americké sankce proti Severní Koreji raději tak tvrdé nejsou
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa přijala další sankce vůči Severní Koreji a prohlásila, že jsou dosud nejtvrdší a budou mít největší dopad. Agentura AP opatření proti více než padesáti firmám prozkoumala a dospěla k názoru, že toto tvrzení není úplně pravdivé. Mnohem větší finanční ztráty podle ní způsobily sankce, které Spojené státy uvalily na Írán. Washington a jeho spojenci ho připravili o desítky miliard dolarů, které by získal vývozem ropy, a vyřadili z mezinárodního finančního systému íránskou centrální banku, než tyto sankce zrušili v rámci dohody o omezení íránského jaderného programu v roce 2015.
Je ale zřejmě pravda, že nejnovější sankce proti Pchjongjangu se týkají největšího počtu podniků. Na černé listině se nově ocitl „jeden jednotlivec, 27 firem a 28 plavidel“ se sídlem či registrací v Severní Koreji, Číně, Singapuru, Hongkongu, Tanzanii, Panamě a na Tchaj-wanu, Marshallových ostrovech a Komorách. Spojené státy proti Pchjongjangu přijaly už přes 450 sankcí, z toho polovinu za poslední rok.
Z hospodářského hlediska však tak závažné nejsou. Nejnovější opatření mají především zamezit obcházení sankcí přijatých už dříve Radou bezpečnosti OSN a Washingtonem, které jsou ekonomicky mnohem významnější. Jedná se o zákaz vývozu uhlí, železné rudy, textilu, mořských produktů a dalšího zboží.
Miliardové snížení zisku
Kdyby se uplatnil do důsledků, snížil by severokorejské příjmy z exportu o 90 % objemu z roku 2016, konkrétně o více než dvě a čtvrt miliardy dolarů ročně. Tyto sankce výrazně omezily severokorejské zásoby pohonných hmot a stanovily, že Pchjongjang nesmí dovézt víc než 500 tisíc barelů ropy ročně – oproti čtyřem a půl milionu v roce 2016.
Kvůli těmto drastickým omezením provádí Severní Korea své obchody pomocí nenápadných dodávek na lodích a právě tomu mají nové americké sankce zabránit. Podle amerického ministra financí Stevena Mnuchina se vztahují na „doslova všechna plavidla, která Severokorejci v současnosti používají“. Ministerstvo financí však neupřesnilo konkrétní částku, o kterou země přijde.
Černá listina je plná otázek
Podle amerického think-tanku Heritage Foundation však nový seznam nesplňuje očekávání. Prezident Trump nechce stejně jako jeho předchůdci postihnout čínské finanční subjekty, které Severní Koreji pomáhají s jaderným a raketovým programem. Pchjongjang přes Čínu realizuje až 90 % svého zahraničního obchodu a vstupuje přes ni do mezinárodního finančního systému. Americké sankce, které se v minulosti zaměřily na čínské firmy, měly patrně větší dopad na severokorejské příjmy.
Ministerstvo financí zařadilo v listopadu na seznam tři čínské podniky, které do Severní Koreje vyvezly zboží v celkové hodnotě 650 milionů dolarů a vyvezly výrobky za 100 milionů. A jeden ještě větší čínský podnik, který se na černé listině ocitl v září 2016, dovezl a vyvezl v letech 2011–2015 zboží za 532 milionů dolarů, uzavírá agentura AP.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
