Nejstarší Venuše
Doba, kdy člověk poprvé umělecky ztvárnil ženskou figuru, se díky novému nálezu posunula o nejméně 5000 let hlouběji do minulosti.
Zatím známé nejstarší Venuše - tedy stylizované ženské figurky zhotovené našimi předky - pocházely z doby před 27 000 let. Nyní je však překonal nový nález z jeskyně Hohle Fels (což v překladu znamená Dutá skála) na jihozápadě Německa. Archeologové zde vykopali figurku ženy vyřezanou z mamutího klu, která je stará 32 000 až 35 000 let a zřejmě představuje nejstarší známý doklad figurativního umění.
Figurka je asi šest centimetrů vysoká a v hlavové části má drobný výběžek, který naznačuje, že byla určena k nošení na šňůrce jako přívěsek. Je téměř nepoškozená - chybí jí pouze levá paže a část ramene. Figurka této nejstarší Venuše má velice zdůrazněné poprsí a genitálie. Odborníci z Univerzity v Tübingenu jsou proto přesvědčeni, že nepředstavuje nic jiného než symbol plodnosti. Existence figurky tak dokazuje, že už před více než 30 000 let lidé dosáhli takové úrovně vývoje, na které je mozek schopen pracovat s abstrakcí a symboly.
Fotografii nejstarší Venuše najdete na webových stránkách časopisu New Scientist.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
