Nejstarší případy španělské chřipky
Virus španělské chřipky nenápadně koloval Spojenými státy celé měsíce před tím, než vyvolal smrtící pandemii.
Španělská chřipka řádila v letech 1918 a 1919 a vyžádala si životy asi 50 milionů lidí z celého světa. Vědci z amerického Národního zdravotního institutu prozkoumali vzorky tkáně 68 vojáků, kteří v roce 1918 zemřeli na respirační onemocnění. Mezi nimi byli i čtyři vojáci, kteří zemřeli mezi květnem a srpnem - tedy přibližně čtyři měsíce před propuknutím pandemie, epidemiologicky rozpoznané v září. Ve vzorcích tkáně z jejich plic vědci našli genetický materiál a proteiny viru španělské chřipky.
Čtveřice vojáků tak představuje vůbec nejstarší známé případy španělské chřipky. Jejich klinický stav a poškození tkáně podle vědců nešlo odlišit od případů z období, kdy pandemie vrcholila. Naznačuje to dvě věci. Zaprvé, virus zřejmě přicestoval z ciziny a nejméně čtyři měsíce nepozorovaně koloval Spojenými státy. A zadruhé, virus zřejmě neprodělal žádné dramatické změny, které by pomohly vysvětlit neobvykle vysokou úmrtnost pacientů.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
