Nejstarší obyvatelé západní Evropy
Na Pyrenejském poloostrově žili lidé už před 1,4 milionu roků.
Člověk Homo se vyvinul v Africe, odkud podnikl hned několik výpadů na ostatní světadíly. V gruzínském Dmanisi našli archeologové ostatky lidí staré 1,8 milionu roků (video). Oblast Kavkazu byla zřejmě jednou ze vstupních bran pro nejstarší osídlení Asie a Evropy. Jak rychle pravěcí lidé obsadili evropský kontinent?
Mezinárodní tým vedený španělským archeologem Isidrem Toro-Moyanem z Museo Arqueológico de Granada publikoval ve vědeckém časopise Journal of Human Evolution nálezy z lokality Barranco León poblíž španělské vsi Orce (video), které jasně dokládají, že migrace pravěkých lidí byla překvapivě rychlá. Lidská stolička objevená během vykopávek v Barranco León prozrazuje, že na Pyrenejském poloostrově žili lidé už před 1,4 milionu roků. Jde o nejstarší známý doklad o osídlení západní Evropy. Až doposud držel rekord ve stáří osídlení západní Evropy člověk druhu Homo antecessor, jenž před 1,2 miliony roků pobýval pod skalním převisem Sima del Elefante v pohoří Sierra de Atapuerca na severu Španělska.
Jediný zub nestačil k přesnému určení druhu pravěkého člověka z Barranco León. Vědci nicméně předpokládají, že patřil k lidem Homo erectus, kteří v té době v Evropě žili. Tomu odpovídají i kamenné nástroje tzv. oldovanské kultury, kterých vědci nalezli poblíž zubu více než 1200. Pravěký člověk je vyráběl z pazourku, vápence i křemence. Výsledky jeho práce se nápadně podobají nejstarším známým kamenným nástrojům, jež objevil slavný paleoantropolog Louis Leakey v africké Olduvajské rokli už ve 30. letech minulého století.
Nástroje člověka z Barranco León se neliší ani od nástrojů vyráběných pravěkými lidmi z gruzínského Dmanisi. Zároveň našli archeologové v Barranco León i kosti velkých savců, které tamější nejstarší obyvatel západní Evropy lovil a s pomocí kamenných nástrojů pak porcoval. Stopy po opotřebení prozradily, že nástroje sloužily k opracovávání několika různých materiálů.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.