Nejchytřejší jsou orangutani

Desítky experimentů nejrůznějších vědeckých týmů si kladly za cíl otestovat duševní schopnosti primátů. V laboratořích se vystřídaly zástupy nejrůznějších druhů - od madagaskarských lemurů přes jihoamerické vřešťany až po lidoopy. Tým vědců vedený Robertem Deanerem z Duke University Medical Center v americkém Durhamu se pokusil tyto výsledky sumarizovat. Zjednodušeně řečeno, vědci připisovali jednotlivým druhům primátů za výsledky v dřívějších studiích "body" a na základě takto získaného "skóre" sestavili "žebříček". Výsledky publikovali ve vědeckém časopise Evolutionary Psychology. Nepřekvapilo je dominantní postavení lidoopů, i když očekávaný vítěz šimpanz se musel spokojit až s druhou příčkou, protože jej "o prsa" předstihl orangutan.

"Orangutani vynikají trpělivostí a přemýšlivostí," komentoval horní příčky žebříčku Robert Deaner. "A jsou také nejvynalézavější při útěcích ze zoologických zahrad." Třetí příčka přinesla překvapení, protože se na ni vyšvihli jihoameričtí chápani a těsně předstihli gorily. Rozdíl není statisticky průkazný. Ve sportovní terminologii bychom řekli, že o třetím místě chápanů musela rozhodnout až cílová kamera. Pro nečekaně dobrý výsledek chápanů nemá Deaner vysvětlení. Obecný trend v úrovni duševních schopností primátů je zřejmý. Bezkonkurenčně nejlepší jsou v tomto ohledu lidoopi. Následují opice Starého světa reprezentované například makaky a teprve po nich přicházejí opice Nového světa zastoupené například kosmany. Celková inteligence primátů se zdá být určena především absolutní velikostí jejich mozku, nikoli poměrem mozku k hmotnosti těla, nebo velikostí některých částí mozku. Doposud vědci považovali za klíčovou velikost mozkové kůry, jež bývá nejrozsáhlejší u primátů, kteří žijí ve větších skupinách s komplikovanějšími sociálními vztahy.

Ačkoli v žebříčku není zahrnut člověk, lze z této "inteligenční hitparády" vyčíst, že se naši dávní živočišní předci vydělili ze skupiny živočichů, kteří už vládli velmi rozvinutým a výkonným mozkem. Tento vklad pak lidé během evoluce náležitě zúročili. Dnes je člověk díky svým duševním schopnostem "kategorie sama pro sebe". Hravě by vyhrál ve všech testech, jimiž byly prověřovány schopnosti ostatních primátů. K přímému měření ale zřejmě jen tak nedojde.

"Lidé obvykle nepodstupují testy, které nevyužívají jazykové komunikace," říká Robert Deaner v rozhovoru pro vědecký časopis Nature. "Kdybychom někoho posadili před počítač jako ostatní testované primáty a odměňovali jej kuličkou hroznového vína za každý správně vyřešený úkol, asi by se brzy zvedl ze židle a šel by pryč."