Nedostatek vody v Izraeli

Příčin nedostatku vody je hned několik – tradičně suché podnebí, několik let trvající extrémně suché zimy nebo růst počtu obyvatel a jejich životní úrovně a s ní i spotřeby vody. Tu se vloni Izrael pokusil snížit zavedením takzvané daně ze sucha, která penalizovala nadměrnou spotřebu vodu pětinásobkem její ceny, ale letos ji zrušil a místo ní cenu vody drasticky zvýšil.

Od prvního července je cena už o 30% vyšší než v lednu a další zvýšení se letos ještě čeká. Cena za kubík vody je dnes čtyřikrát vyšší než před dvěma lety. Spotřebitelé platí v přepočtu skoro 45 korun za prvních dva a půl metru krychlových, ale za každý další kubík navíc už 65 korun. Průměrný plat v Izraeli odpovídá necelým 29.000 korun.

Vysoká cena odráží obrovské státní investice do výroby vody. Izraelským vodním zdrojům schází více než 15 miliard kubíků, které nenahradí ani několik deštivých zim. Hlavní vodní zdroj, jezero Kineret neboli Galilejské jezero, je trvale skoro pět metrů pod normálem a z kdysi mocného toku biblické řeky Jordán se stal neduživý potok, který podle odborníků do konce roku 2011 zcela vyschne.

Izrael už zkusil ledacos – od kampaně s cílem snížit spotřebu, přes projekt importu vody z Turecka až po recyklaci. Turecký projekt se nakonec nerealizoval kvůli stále sílícímu nepřátelství této donedávna spřátelené země a snižování spotřeby ani recyklace nestačí, přestože Izrael je zřejmě největším uživatelem recyklované vody na světě – do oběhu jí vrací více než 70 procent. Před několika lety proto zahájil smělý projekt odsolování mořské vody, který by měl do tří let problém v zemi vyřešit. Kromě výstavby odsolovacích vodáren je však třeba také vybudovat rozsáhlou síť potrubí, která vodu k zákazníkům dopraví. Státní dodavatel vody, firma Mekorot, odhaduje náklady na tři miliardy šekelů, tedy skoro 16 miliard korun, jejichž značnou část zaplatí odběratelé v cenách vody.

Letos zahájila provoz už třetí odsolovací vodárna v Chadeře s výkonem okolo 100 milionů kubíků ročně. Další dvě fungují v Aškelonu a Palmachim a všechny tři by měly vyprodukovat 300 milionů kubíků pitné vody. Do roku 2013 vyrostou ještě tři podobné továrny, jedna v Ašdodu a dvě v Soreku, které tento výkon zdvojnásobí na 600 milionů odsolené pitné vody ročně, což bude největší množství na světě.

Nedostatek vody je problém celého Blízkého východu a pro Stát Izrael je tradičně zdrojem konfliktu s Palestinci i arabskými sousedy. Ti obviňují Izrael, že „krade arabskou vodu“, když využívá vodní zdroje pramenící v arabských zemích; Palestinci si stěžují, že Izrael jim nedodává dost vody na Západní břeh Jordánu; a Izrael jim zase vyčítá, že ji odebírají načerno a odmítají za ni platit. Ve své 62leté historii absolvovala země kvůli vodě 30 vojenských střetů, když se Sýrie, Libanon nebo Jordánsko pokusily odvrátit nebo zbrzdit tok řek směřujících do Izraele. Už v roce 1965 Izrael bombardoval přehradu, kterou začali budovat Syřané na řece Jarmuk, protože by omezila množství vody tekoucí do jezera Kineret.

Dostatek vody nemají ani ostatní státy na Blízkém východě, který je spolu se severní Afrikou považován za nejsušší region na zeměkouli. Například obyvatelům hlavního města Jordánska Ammánu teče z kohoutků voda jen tři dny v týdnu – a to je pokrok, protože ještě před dvěma lety to byl jen jeden den. Geologové odhadují, že Jordánsko za 15 let své vodní zdroje zcela vyčerpá. Jen o málo lepší je situace v Sýrii a problém bude mít za pár let i Libanon, který má sice nejbohatší dešťové srážky v regionu a zatím nedostatkem vody netrpí, ale roste mu počet obyvatel i spotřeba.

Voda proto patří i k nejdůležitějším tématům izraelsko-palestinských jednání o budoucí samostatné Palestině – k stejně závažným jako bezpečnost, status Jeruzaléma a židovských osad nebo návrat palestinských uprchlíků. Izrael problém nepodceňuje. Řada analytiků je přesvědčena, že voda bude v nedaleké budoucnosti hlavní příčinou válek na Blízkém východě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.