Nebezpečí dalšího vývoje na Blízkém východě

Veteráni bezpečnostních složek, včetně Mosadu, ve zprávě pro izraelského premiéra Ariela Šarona potvrdili jeho přesvědčení, že neexistuje žádná šance na dosažení mírové dohody s Palestinci, dokud je naživu jejich předák Jásir Arafat. Varovali však, že vkládat přílišné naděje do jeho smrti není namístě. Podle zpravodajských informací neexistuje mezi Palestinci žádná osobnost s dostatečnou autoritou a charismatem, která by převzala jeho roli nezpochybnitelného a respektovaného vůdce, jakým je dodnes navzdory četným pokusům o oslabení jeho moci.

Po Arafatově smrti, tvrdí zpravodajská zpráva, se moc na palestinských územích s největší pravděpodobností rozdrobí mezi vojenské velitele ovládající jednotlivé oblasti a mezi militantní frakce prosazující násilí vůči Izraeli za každou cenu. Podle vedoucího studie Šmuela Bara dojde na palestinských územích k takzvané "afghanizaci", jak to nazval, tedy vznikne spousta menších sfér vlivu, jakýchsi poddanství s lenním pánem s vlastní armádou. Nejvlivnější bude patrně teroristická organizace Hamas, jejímž hlavním ideologickým cílem je zničení Izraele a která má dnes nejjednotnější velení. O moc s ním bude soupeřit Arafatovo hnutí Fatah a další islámské skupiny, z nichž žádná však není umírněná a neusiluje o vznik samostatného palestinského státu diplomatickou cestou.

Studie se přesto nedomnívá, že moc převezme Hamas, protože islámské frakce obecně mají mezi Palestinci jen třicetiprocentní podporu. Podle ní se předsedou palestinské samosprávy zřejmě stane některý umírněný politik, jako je současný premiér Ahmad Kurája. Autoři zprávy však připouštějí, že nový vůdce bude mít jen pramalý prostor pro mírové řešení blízkovýchodního konfliktu. "Je to taková antická tragédie," soudí Šmuel Bar. "Ten kdo může, nechce, a ten kdo chce, nemůže." Zpráva v závěru izraelské vládě doporučuje, aby se spíše soustředila na vytváření ekonomických podnětů a vybízela k mezinárodní podpoře umírněných palestinských vůdců, protože na diplomatickém poli toho příliš nezmůže.

O věrohodnosti tohoto názoru svědčí i postoje jednotlivých palestinských radikálních skupin v čele s Marwánem Barghutím, bývalým předním představitelem hnutí Fatah se značnou autoritou a velkým počtem přívrženců, který čeká v izraelském vězení na závěr soudního procesu a rozsudek za četné vraždy Izraelců a teroristickou činnost. V nedávném interview pro americký Newsweek Barghutí kategoricky odmítl názor, že by Palestinci mohli samostatného státu dosáhnout jinak než cestou násilí. Jedině teror podle něj přinutí Izrael k ústupkům, které povedou k vytoužené nezávislosti. Dokonce i Muhammad Dahlan, bývalý ministr pro bezpečnost ve vládě palestinského premiéra Mahmúda Abbáse a oblíbený vůdce bezpečnosti v pásmu Gazy, považuje návrat k jednání za starých podmínek za nesmysl. Podle něj by palestinský stát vzniklý z ústupků navrhovaných Izraelem a umírněnými levicovými Palestinci - tedy stát bez Jeruzaléma coby hlavního města, bez práva na návrat palestinských uprchlíků a s židovskými osadami na svém území - snad ani žádným státem nebyl.

Tyto kompromisy navrhlo v poslední době několik izraelsko-palestinských levicových iniciativ, jako je Ženevská dohoda nebo Hlas lidu. Nejvyšší představitelé obou stran je však jednohlasně odmítají jako zcela nereálné. Větší význam připisovali rozhovorům o eventuálním příměří, které za účasti zástupců všech teroristických organizací a palestinské samosprávy proběhly před týdnem pod egyptskou záštitou v Káhiře. Skončily však nečekaně totálním krachem - jednotliví účastníci si na nich jen vyřizovali účty, vyčítali minulost, přítomnost a budoucnost, rozhádali se a pozuráželi navzájem a shodli se jen v tom, že palestinská samospráva včetně rovněž přítomného premiéra Kuráji nemá mandát k vedení mírových jednání.

Izraelský premiér Šaron má ve čtvrtek oznámit avízovaná jednostranná opatření, která by měla jako gesto dobré vůle přivést Palestince zpět k jednacímu stolu. Mluví se zejména o vyklizení několika židovských osad roztroušených na Západním břehu a snad i v pásmu Gazy a v některých částech Jeruzaléma.

K tomuto kroku Šarona vybízí i umírněná levice, ale také další bývalí příslušníci zpravodajských a bezpečnostních složek, kteří nedávno na tiskové konferenci varovali veřejnost, že Izrael se kvůli pravicové politice vládnoucí strany Likud nachází "na pokraji katastrofy". Podle Šaronových poradců si však premiér očekávané gesto dobré vůle důkladně rozmýšlí. Možná k tomu přispěla i výše zmíněná zpráva bezpečnostních složek, ze které vyplývá, že podobné kroky stejně ke konstruktivnímu jednání nepovedou a teroristy nezastaví. Další vývoj situace je tedy zatím ve hvězdách. Zatímco Washington v sobotu vyjádřil přání, aby mírové jednání začalo hned a bez předběžných podmínek, Palestinci i Izraelci jeho obnovu podmiňují řadou kroků, které ani jedna strana nehodlá učinit.