Návrat před listopad? Jak v čem...

Dějí se v něm i jiné věci. Skupina lidí, vedená vlastním mocenským zájmem, vnikne do místní stranické struktury, početně tam převáží a nadále ji využívá po svém. Děje se tak různým politickým stranám. V Plzní byla takto před časem vzata ztečí místní organizace ODS, v Praze ČSSD a v Brně US. Včas se na to přišlo. Kde všude se na to ale nepřišlo? V západočeském městečku odstavili místní tzv. nezávislí starostu za ODS. Byl to podnikatel; úspěšný a podle všeho bezúhonný. Ti nezávislí byli z těch, kdo tam hospodařili před listopadem, čili "staré struktury". To neznamená, že takoví jsou ti nezávislí všude, ale děje se tak i pod jejich značkou. - Uvažme známé prolínání správních a podnikatelských kruhů, třeba i jen na komunální úrovni. Veřejné zakázky, odměny luxusním bytem za babku. Pro jistotu mít pod palcem i místní média. Atakdále. A to vše napříč politickými stranami.

Neděje se tak všude. Ale zdaleka nejde o výjimky. To je ten "nejasný kontext", o němž jsem mluvil na začátku. Důkaz, jaký by obstál před soudem, není k dispozici. Ale stačí to na podezření, že tu vzniká jakési paralelní silové pole. Že se tu vedle oficiálních, tedy viditelných mocenských struktur vytvářejí struktury neviditelné, nebo aspoň neprůhledné, které v tichosti prosazují svérázný způsob vládnutí.

Není to způsob nový. Takhle to přece měli soudruzi zařízeno před listopadem. Místní správa, vedení podniků a institucí, tisk, nomenklatura, kádrové rezervy - to se to vládlo! Bylo to snazší, přála tomu i ústřední, tehdy monopolní moc. Také policie a soudy. Těmi dvěma posledními si ale dnes také nejsem pokaždé jist. Tehdy byla jediná politická strana, dnes je jich několik, ale jak jsem řekl: snahy o obnovu toho příjemného způsobu výkonu moci působí "napříč". Co tehdy zvládly centrální direktivy, to dnes dokáže hmotná zainteresovanost, čili korupce. Morální klima a děravá legislativa jsou rovněž okolností příznivou.

Opozice tenkrát neexistovala. Pokusy o ni byly zatlačeny do ilegality. A občané mlčeli. Dnes je to jiné, ale ne tak docela. Občané smějí - jak se říká - remcat, ale z toho se nestřílí. Občany je možno otrávit, anebo uspat. O jejich otrávenost se umí postarat nekvalifikovaný výkon té oficiální, tedy viditelné moci. Uspávadlem jsou zábavná, tedy nejsledovanější média. Vstupovat do aktivní politiky občané neumějí a nechtějí. Takže mlčí, jako tehdy. Tehdy působil strach z politické a policejní perzekuce. Její možnosti jsou dnes minimalizovány (domnívám se). Zato přibyl strach ze ztráty zaměstnání. Ten taky dokáže zjednat ticho.

Občas je slyšet znepokojené hlasy, které upozorňují na návrat předlistopadových poměrů. Takto doslova to pravda není. Je sice hodně lidí, kteří se rádi podívají na nešťastných 30 případů mjr. Zemana, ale to je projev něčeho jiného. Co bychom však podceňovat neměli, je setrvačnost způsobu správy věcí veřejných, na nějž si naše společnost zvykala po celá desetiletí, a neprůhledné snahy o jeho obnovu.