NATO v krizi

K obecné shodě o nezbytnosti války ovšem zatím nedošlo. To je důvod, proč Francie, Belgie a Německo v pondělí zablokovaly jednání o preventivní podpoře Turecka. Rozmísťovat tam průzkumná letadla, rakety a vojáky by znamenalo postupovat v logice války a nepřímo s ní tedy souhlasit - říkají Francouzi, Němci a Belgičané. Z vojenského hlediska existují dobré důvody válku neodkládat, z politických, bezpečnostních anebo humanitárních důvodů naopak není důvod do války spěchat, nejsou-li zcela vyčerpány diplomatické možnosti řešení. Turecko pochopitelně může počítat s pomocí NATO, bude-li mu hrozit napadení. Nebude-li ovšem války, nic mu nehrozí.

Zásadním problémem, který Aliance musí vyřešit, je její poslání. Ustavena byla jako pakt obranný a nyní stojí před otázkou, zda toto zadání vylepšit o strategii preventivních útoků, když se někde objeví diktátor podezřelý z držení nebezpečných zbraní. Vést válku proti někomu, kdo si začal, je legitimní, jenomže Saddám si tentokrát zatím nezačal a pod tlakem Američanů se sice neochotně, ale přece jen přizpůsobuje požadavkům zbrojních inspektorů. Dát si za domácí úkol vymýcení zla není totéž, jako se zlu bránit. Mnoho Američanů soudí, že ve válce už od 11. září jsou a v preventivních útocích spatřují akt sebeobrany. Někdo tento jejich pohled sdílí, ale mnozí si zkrátka nepřejí, aby bomby mrzačily další lidi. Proto ta roztržka.