NATO nedokáže ochránit své východní členy

Ukázala to nejnovější analýza, kterou cituje britský deník Independent. Vojenští experti amerického vědeckého institutu RAND Corporation zvolili několik různých scénářů. Podle jednoho by Rusové dokázali obsadit hlavní města Estonska a Lotyšska, Talinn a Rigu dokonce za pouhých 36 hodin. Autoři zprávy zdůraznili neschopnost Severoatlantické aliance, která je podle nich na útok Moskvy nedostatečně připravená.

Minulý týden vyšlo najevo, že Švédsko v reakci na rostoucí ruskou hrozbu obnovilo vojenskou přítomnost na staré pohraniční základně z dob studené války na ostrově Gotland. Náčelník generálního štábu švédské armády generál Micael Byden k tomu poznamenal, že „je otázka, co mají Rusové za lubem, a proč to dělají“.

Americká analýza předpověděla, že Rusko by zřejmě podniklo útok ve dvou proudech. Jeden by překročil hranice Lotyšska a s těžkými zbraněmi by táhl na Rigu. Druhý by bojoval s lotyšskými a aliančními jednotkami. Jakmile by Moskva obsadila Lotyšsko, vstoupily by zbývající ruské prapory do Estonska. Tam by nejprve zabraly severovýchod země, kde žijí etničtí Rusové, a pak by se vydaly k Tallinnu.

Čtěte také

Analýza vědeckého institutu RAND Corporation varuje, že vojska pobaltských zemí by ani s podporou amerických vojáků a letounů nedokázala ruský postup zastavit, protože pozemní síly NATO se ruským oddílům nemohou rovnat.

Aliance má dvanáct praporů, které nedisponují bojovými tanky. Ty má pouze jediný oddíl vybavený těžkými zbraněmi, jenže těmi je vyzbrojeno všech 27 ruských praporů. Autoři zprávy proto dospěli k „jednoznačnému závěru, že NATO při současném rozmístění nemůže úspěšně ubránit území svých nejvýchodnějších členů“.

Čtěte také

Aliance by tak buď musela zvolit porážku, což by mělo katastrofální důsledky pro ni i pro pobaltské země, anebo podniknout nákladný protiútok, který by mohl vést k jaderné eskalaci.

Aby se NATO dokázalo ubránit ruské hrozbě, muselo by zvýšit počet odstrašujících sil v regionu, doporučuje zpráva. Podle expertů by k zastrašení Ruska stačilo dělostřelectvo, letectvo a sedm vojenských brigád, z toho tři s těžkými zbraněmi. Rozmístění těchto sil by stálo přibližně 2,7 miliard dolarů ročně.

Napětí mezi Ruskem a aliancí vzrostlo po ruské anexi Krymu a obě strany se pravidelně zastrašují manévry, v případě NATO s cílem ukázat Moskvě, že je odhodláno své členy bránit. Britští experti však varují, že vojenská cvičení zvyšují pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu, posilují vzájemnou nedůvěru a mohou vést k nebezpečným střetům, uzavírá britský deník Independent.