Našli jsme nepřesnosti ve filmu Kód Enigmy! Třeba o Tuňákovi v něm není ani slovo

02655279.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02655279.jpeg

Americký film Kód Enigmy, který do našich kin dorazil koncem minulého týdne, vyvolal rozruch. A to nejen proto, že posbíral 8 nominací na Oscara. Jeho prostřednictvím se do širokého povědomí konečně dostává postava geniálního matematika Alana Turinga a celého Bletchley Parku, tedy britského dešifrovacího centra, ve kterém se Enigmu podařilo rozluštit.

Nakolik ale filmový Alan Turing a filmový Bletchley Park odpovídají skutečnosti?

Kód Enigmy je životopisné a válečné drama. Právě do této kategorie se strefuje většina kritických recenzí, které filmu vytýkají nejen chaotické přeskakování mezi časovými rovinami a klišovité scény hollywoodského ražení, ale i historické nepřesnosti.

Vždyť Turing, který byl podle životopisců člověk přátelský a relativně oblíbený, se na plátně proměnil v mimózního podivína, jak se na geniálního matematika sluší.

Film je velmi nepřesný, ale není to dokument

Pravdě neodpovídá ani scéna, ve které Turing sám propojuje obvody svého dešifrovacího stroje, nebo ve které odhalí ve svém týmu ruského špiona.

Ne všichni jsou ale k americkému snímku tak přísní. Novozélandský profesor Jack Copeland, který spravuje Turingův digitální archív a který sám napsal jednu z nejnovějších Turingových biografií, má pro film v mnohém pochopení.

Jeden ze strojů Enigma

„Vím, že spousta lidí tento film obviňuje z historické nepřesnosti. Ale já si myslím, že těmto kritikům uniká pointa. Ten film je opravdu v mnoha ohledech velmi nepřesný. Ale není to dokument a jeho autoři ho ani za dokument nikdy nevydávali. Jde daleko spíš o dramatizaci nebo beletrizaci, která se v hrubých obrysech nemýlí. A to je to, na čem ve skutečnosti záleží.“

Profesor Copeland dokonce přiznává autorům snímku i jisté zásluhy:

„Na konci filmu se říká, že univerzální stroj, který Turing navrhl, je opravdu to, čemu dnes říkáme jednoduše počítač. Takže lidé odcházejí z kina s tím, že si pamatují, že za moderní počítače vděčíme Alanu Turingovi. Protože právě on definoval základní logické principy počítače už v roce 1936. A přesto za to nikdy nesklidil uznání. Takže jsem rád, že tento film mu dokázal toto uznání alespoň dodatečně vyjádřit.“

Podle Copelanda se filmařům podařilo splatit i další dluh, když připomenuli, jak klíčovou roli sehrálo prolomení německé Enigmy. Podle některých historiků pomohl tento kryptografický úlovek zkrátit druhou světovou válku snad až o tři roky.

O Tuňákovi ve filmu není ani slovo

Už první rozluštěné zprávy pomohly odhalit pozici německých ponorek v Severním Atlantiku, kde potápěly americké lodě zásobující Velkou Británii všemi klíčovými surovinami: municí, benzínem i potravinami.

Vedle prolomení Enigmy a otcovství moderní informatiky přiznává profesor Copeland Turingovi ještě třetí, neméně důležitou zásluhu, o které se ale film už nezmiňuje.

Turing přispěl v Bletchley Parku k rozluštění ještě jedné, daleko sofistikovanější německé šifry, které Britové říkali Tunny, tedy Tuňák.

„Na Tuňáka se ve filmu nedostalo. Ale jeho prolomení bylo nejspíš ještě důležitější než prolomení Enigmy. Enigmu používal víceméně každý v armádě i letectvu. Ale Tuňák byl vyhrazen pro ty nejvyšší kruhy. Jeho prostřednictvím se mezi sebou domlouvali Hitler a armádní špičky v Berlíně na jedné straně a generálové na frontě na straně druhé. K této komunikaci se spojenci dostali právě díky metodě familiárně nazývané Turingery,“ říká Jack Copeland.

Dočká se Alan Turing sochy v centru Londýna?

Profesor Copeland není jediný, kdo má za to, že by si Alan Turing za své nasazení zasloužil sochu přímo v centru Londýna po boku vyznamenaných generálů a všech dalších válečných hrdinů.

Socha Alana Turinga s přístrojem Enigma (Bletchley Park Museum)

Byl by to další krok na cestě k jeho rehabilitaci, kterou před dvěma lety zahájila britská královna. Udělila mu pardon, kterým ho zprostila rozsudku z roku 1952.

Turing byl tehdy jako homosexuál odsouzen za nemravnost a podroben chemické kastraci. Dva roky na to spáchal – alespoň podle úředních záznamů – sebevraždu.

Více se o filmu Kód Enigmy a o nepřesnostech, které v něm jsou, dozvíte v Magazínu Leonardo.

Spustit audio
autoři: Marián Vojtek, Tereza Burianová