Nalezení sousedé. Příběhy zmizelých židovských spoluobčanů v Uhlířských Janovicích znovu ožívají
Před téměř osmdesáti lety nedobrovolně opustili své domovy a většina se do nich už nikdy nevrátila. Přesto v ulicích našich měst či vesnic najdeme i po takové době jejich stopy. Navíc jich stále přibývá.
Uhlířské Janovice jsou malé městečko mezi Kolínem, Kutnou Horou a Vlašimí. Jako na mnoha jiných místech i zde tvořila po staletí část obyvatel početná židovská komunita.
Fungovala tu židovská obec, škola, synagoga, nejrůznější spolky a k poslednímu odpočinku také hřbitov. Místní Židé nežili izolovaně, naopak, snažili se co nejvíce zapojit do veřejného života. A dařilo se jim to. Všechno se změnilo s příchodem nacistů.
Pod nacistickým terorem
Při posledním předválečném sčítání lidu v roce 1930 se v českých zemích hlásilo k židovskému náboženství 117 551 osob. Do tohoto počtu samozřejmě nejsou zahrnuti všichni ti, které nacistické norimberské zákony za „rasové“ Židy považovaly. A počty se v pozdějších letech měnily.
Československo se stalo útočištěm tisíců židovských uprchlíků z Německa a Rakouska. Když se nacistický teror přesunul i na naše území, nejdříve do okupovaného pohraničí, nastala další vlna uprchlictví.
Ti, kteří mohli a byli předvídaví, mířili pryč. Nebylo jich mnoho. Jen málokdo věřil, že realita může být ještě horší, než nejkrutější zvěsti. V době vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v polovině března 1939 žilo na jeho území 118 310 Židů, z nichž se 103 960 hlásilo k židovskému náboženství. V následujících letech se přibližně 30 tisícům z nich podařilo vystěhovat či uprchnout. Drtivá většina ostatních se stala obětí tzv. „konečného řešení.“
Patřili k nim také Židé z Uhlířských Janovic. Asi 38 místních obyvatel, kteří podléhali norimberským zákonům, tak mířilo ráno 5. června 1942 do Kolínského transportu, který je měl odvézt do Terezína a odtud do pekla dalších vyhlazovacích táborů. Nejmladšímu bylo šest let, nejstarší sedmasedmdesát.
Návraty bez návratu
Kolik židovských obyvatel se po osvobození vrátilo, v tom se odhady liší. Někteří nemířili do svých domovů a odcházeli jinam. Přicházeli také Židé z emigrace. Odhaduje se, že koncentrační tábory přežila přibližně pětina odvlečených, navrátilců z nich tak mohlo být kolem 20 tisíc.
Z janovických Židů se už do svého rodného města nevrátil nikdo. Ví se o dvou přeživších, i ti se však usídlili jinde. Místní židovská komunita tak zcela zanikla, hřbitov zchátral a synagoga změnila majitele. Něco však přece zůstalo.
Jejich stopy najdeme v ulicích i v myslích současných obyvatel. Stopy bezbranných lidí, kteří kdysi se strachem i nadějí opouštěli své domovy, dodnes nezmizely. A dokonce stále přibývají další.
Pojďte se po nich, právě v době, kdy si připomínáme 27. ledna Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti, vydat s autory pořadu Historie Plus.
Související
-
Co říkají Židé o křesťanství, „svatá“ židovská rodina roku 1938 a návod na dobrý život
Jak se Židé dívají na křesťany? Byla v Praze před válkou nějaká „svatá“ židovská rodina? A jak žít dobrý život?
-
Nová expozice o dějinách Židů, německy mluvící Židé po válce a výročí sochaře Veselého
Kde složil českou hymnu František Škroup? Co u nás čekalo německy mluvící Židy po návratu z koncentráků? A kdo vytvořil jednu z největších soch v poválečném Československu?
-
Čeští Židé čtou pohádky, izraelský intelektuál píše Palestincům a Protokoly sionských mudrců
Čeští Židé si čtou pohádky online. Co by vzkázal izraelský intelektuál palestinským sousedům? A o konspiračních teoriích, které připravily půdu pro říšský pogrom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
