Nalezení sousedé. Příběhy zmizelých židovských spoluobčanů v Uhlířských Janovicích znovu ožívají

23. leden 2021

Před téměř osmdesáti lety nedobrovolně opustili své domovy a většina se do nich už nikdy nevrátila. Přesto v ulicích našich měst či vesnic najdeme i po takové době jejich stopy. Navíc jich stále přibývá.

Účinkují: badatelé Libor Jelínek, Jakub Michálek, knihovnice Renata Bartáková, historik Marek Lauermann, farářka Církve československé husitské Jitka Pokorná, pamětnice Jarmila Weinbergerová
Připravila: Naďa Reviláková

Uhlířské Janovice jsou malé městečko mezi Kolínem, Kutnou Horou a Vlašimí. Jako na mnoha jiných místech i zde tvořila po staletí část obyvatel početná židovská komunita.

Fungovala tu židovská obec, škola, synagoga, nejrůznější spolky a k poslednímu odpočinku také hřbitov. Místní Židé nežili izolovaně, naopak, snažili se co nejvíce zapojit do veřejného života. A dařilo se jim to. Všechno se změnilo s příchodem nacistů.

Logo

Pod nacistickým terorem

Při posledním předválečném sčítání lidu v roce 1930 se v českých zemích hlásilo k židovskému náboženství 117 551 osob. Do tohoto počtu samozřejmě nejsou zahrnuti všichni ti, které nacistické norimberské zákony za „rasové“ Židy považovaly. A počty se v pozdějších letech měnily.

Československo se stalo útočištěm tisíců židovských uprchlíků z Německa a Rakouska. Když se nacistický teror přesunul i na naše území, nejdříve do okupovaného pohraničí, nastala další vlna uprchlictví.

Detail pomníku v Uhlířských Janovicích

Ti, kteří mohli a byli předvídaví, mířili pryč. Nebylo jich mnoho. Jen málokdo věřil, že realita může být ještě horší, než nejkrutější zvěsti. V době vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v polovině března 1939 žilo na jeho území 118 310 Židů, z nichž se 103 960 hlásilo k židovskému náboženství. V následujících letech se přibližně 30 tisícům z nich podařilo vystěhovat či uprchnout. Drtivá většina ostatních se stala obětí tzv. „konečného řešení.“

Patřili k nim také Židé z Uhlířských Janovic. Asi 38 místních obyvatel, kteří podléhali norimberským zákonům, tak mířilo ráno 5. června 1942 do Kolínského transportu, který je měl odvézt do Terezína a odtud do pekla dalších vyhlazovacích táborů. Nejmladšímu bylo šest let, nejstarší sedmasedmdesát.  

Návraty bez návratu

Kolik židovských obyvatel se po osvobození vrátilo, v tom se odhady liší. Někteří nemířili do svých domovů a odcházeli jinam. Přicházeli také Židé z emigrace. Odhaduje se, že koncentrační tábory přežila přibližně pětina odvlečených, navrátilců z nich tak mohlo být kolem 20 tisíc.

Židovský hřbitov v Uhlířských Janovicích

Z janovických Židů se už do svého rodného města nevrátil nikdo. Ví se o dvou přeživších, i ti se však usídlili jinde. Místní židovská komunita tak zcela zanikla, hřbitov zchátral a synagoga změnila majitele. Něco však přece zůstalo.

Jejich stopy najdeme v ulicích i v myslích současných obyvatel. Stopy bezbranných lidí, kteří kdysi se strachem i nadějí opouštěli své domovy, dodnes nezmizely. A dokonce stále přibývají další.

Pojďte se po nich, právě v době, kdy si připomínáme 27. ledna Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti, vydat s autory pořadu Historie Plus.

autor: Naďa Reviláková
Spustit audio

Související