Nalezena voda na Saturnově měsíci Enceladus!

Vědci našli důkazy, že ze Saturnova měsíce Enceladus tryskají gejzíry vody. Povrch měsíce je zmrzlý, ale jen několik desítek metrů pod ním se nacházejí obrovské zásoby tekuté vody. Tento překvapivý objev okamžitě zařadil Enceladus mezi přední místa ve sluneční soustavě, kde je největší šance najít mimozemský život. Astronomové toto považují za největší objev ve výzkumu naší planetární soustavy za poslední čtvrt století.

Dá se očekávat, že se směrem k Enceladu obrátí zájem kosmických agentur a v brzké budoucnosti se stane hlavním terčem planetárního výzkumu vesmírnými sondami. Pokud na měsíci život je, budeme ho muset hledat pod povrchem. Živé organismy potřebují tekutou vodu a organické látky a dnes již víme, že to obojí na Enceladu najdeme.

Gejzíry na Saturnově měsíci objevila sonda Cassini. Tu společným úsilím sestavili a v říjnu 1997 vypustili do vesmíru evropští a američtí vědci. Svůj podíl na ní má i Česká republika. Sonda studuje planetu od léta 2004 a za tu dobu se jí podařila již celá řada objevů. Tento je bezesporu největší.

Když kolem měsíce Enceladus v červenci loňského sonda Cassini prolétala, zaznamenaly přístroje ve výparech gejzírů metan, oxid uhličitý a propan. Kromě vody a organických látek potřebují živé organismy ještě energii. Slunce je od Saturnu ale příliš vzdáleno na to, aby dokázalo zásobovat Encelada dostatečným množstvím energie. Existuje ale velká pravděpodobnost, že Enceladus je v jednom ohledu podobný Zemi. Na dně zemských oceánů jsou trhliny, kterými proniká teplo ze středu rozžhavené země. Obdobně by na dně podpovrchových zásobáren vody na Enceladu mohly existovat pukliny a teplo z nich unikající by mohlo dodávat dostatek energie vodním organismům.

Pukliny v povrchu

Není možné přesně určit konkrétní místa, kde se gejzíry na povrchu měsíce nacházejí, protože k tomu nemá kamera sondy Cassini dostatečné rozlišení. Sonda ale opakovaně zaznamenala v oblasti jižního pólu spršku ledových krystalů a vodní páry. Později se ukázalo, že se nalézají v místech, kde je Enceladus poset tmavými klikatými čarami. Tyto čáry na povrchu měsíce jsou zřejmě prasklinami v povrchu.

Zvýšená teplota v trhlině na povrchu Enceladu

Objev gejzírů byl nezávisle podpořen ze sondy Cassini detektorem infračerveného záření. Detektor dokáže měřit teplotu na povrchu měsíce. Ta je hluboko pod bodem mrazu, ale v některých oblastech jižního pólu byly naměřeny relativně horké skvrny, a to právě v místech tmavých prasklin v povrchu.

Gejzíry na Enceladu se od těch pozemských liší podstatným způsobem. Do vzduchu nestříká žádná voda. Okolní vzduch má tak nízkou teplotu, že všechna voda okamžitě zmrzá. Ledové krystalky vyletují díky nízké gravitační síle měsíce až do výše několika set kilometrů. Většina z nich padá nazpět v podobě sněhu. Část krystalů se zcela vymaní z působení měsíce, rozptýlí se kolem Saturnu a stane se součástí jeho prstence.

Vaří se voda pod povrchem?

Astronomové se domnívají, že voda je pod povrchem Encelada ohřívána až k bodu varu. Obrovský přetlak pak žene vodu trhlinami k povrchu, kde ji můžeme pozorovat v podobě gejzírů. Vodu v nitru ohřívá rozžhavené kamenné jádro měsíce. U jižního pólu dosahuje kamenné jádro blíže k povrchu, a proto se gejzíry vyskytují právě zde, neboť mají kratší cestu k povrchu.

Rozžhavené jádro spolu s vroucí vodou nápadně připomíná podmínky na prastaré Zemi. Právě takhle to u nás vypadalo, když se na planetě objevil život. Proto vědci doufají, že podrobný průzkum Enceladu by mohl zjistit nějakou, byť primitivní, formu života. Mnoho let byly kandidáty na existenci života pod povrchem Jupiterův měsíc Europa nebo Mars, ale zdá se, že právě Enceladus má pro život podmínky ze všech nejvhodnější.

Kdy budou další výsledky?

Výzkum sluneční soustavy je běh na dlouhou trať. Trvá roky či desítky let. Sonda Cassini uskutečnila tři těsné průlety kolem Enceladu v roce 2005, ale podle plánu by se k němu měla vrátit až v roce 2008. Sonda má dopředu určený vědecký program a astronomové se ho nyní budou snažit změnit, aby průlety kolem Enceladu byly ještě těsnější. To umožní sledovat povrch v mnohem větším detailu. Objev případného života bude hlavním cílem nějaké další sondy, kterou musí vědci nejprve navrhnout a postavit. Sonda Cassini na to vybavena není.