Nadějná vakcína proti malárii

24. září 2010

Velmi slibně skončily testy nové vakcíny proti malárii. Očkovací látka by mohla zachránit každoročně statisíce lidí před smrtí a miliony uchránit před závažným onemocněním. Francouzsko-švýcarský tým imunologů vedený Pierrem Druilhem z Pasteurova ústavu v Paříži završil více než deset let výzkumu prvními testy očkovací látky proti malárii na lidských dobrovolnících.

Třicítka zdravých účastníků zkoušek dostala po třech injekcích. Vakcína u nich nabudila k akci bílé krvinky určené k přímé likvidaci původce malárie i bílé krvinky produkující protilátky. Vědci podali protilátky izolované z krve očkovaných dobrovolníků pokusným myším, kterým předtím vpravili do krevního řečiště lidské krvinky a pak je nakazili malárií. Protilátky očkovaných dobrovolníků tyto myši chránily a umožnily jim, aby se původce malárie zbavily.

Výsledky studie zveřejněné předním lékařským časopisem PLoS Medicine opravňují k optimismu pro nadcházející testy v reálných podmínkách, kde by už měla vakcína chránit před nákazou.

Malárie ohrožuje dvě a půl miliardy obyvatel Země a ročně jí onemocní asi 300 milionů lidí. Každoročně si vyžádá milion obětí na životech především mezi dětmi v subsaharské Africe. Ohroženy jsou jí i těhotné ženy a jejich plod, protože původce choroby - cizopasný prvok zimnička - proniká do placenty a poškozuje ji. Děti nemocných žen se rodí s nízkou porodní hmotností a jsou samy zvýšeně náchylné k onemocnění malárií ještě před dosažením věku jednoho roku. Mnoho kmenů zimniček si už vyvinulo odolnost k lékům.

Jedním z mála spolehlivých prostředků ochrany zůstávají moskytiéry nasycené insekticidy, jež chrání spáče před komáry přenášejícími chorobu. V boji s přenašeči se v mnoha zemích stále ještě uplatňuje i smutně proslulé DDT. Nic lepšího lidé v rozvojových zemích k dispozici nemají. Malárie tak zůstává jednou z největších metel lidstva.

Řešení může přinést jedině účinná očkovací látka, ale její vývoj stále váznul. Už mnohokrát se zdálo, že vědci našli ten správný recept, ale nakonec se dočkali jen zklamání. Zimničky čelí v těle člověka bezprostřední hrozbě ze strany imunitní obrany jen na krátkou dobu. Jakmile proniknou do nitra červených krvinek, jsou už v bezpečí. K průniku do krvinky využívá zimnička početnou sadu molekul, kterými se váže na molekuly na povrchu krvinky. Na první pohled vypadá "odemykání" krvinky jako vhodný okamžik k útoku. Nestačilo by zimničce zneškodnit některý z molekulárních "klíčů"? Bohužel, ne. Původci malárie vstupují do krvinek mnoha různými "dvířky". Když najdou jedny "zavřené", vstoupí jinými.

Už v roce 1993 odhalil Pierre Druilhe na povrchu zimničky molekulu, bez které se prvok neobejde. Bílkovina nesoucí kódové označení MSP-3 se nachází ve výbavě zimniček ve vývojovém stádiu tzv. merozoitů. V této fázi vývoje se zimničky volně pohybují krví a hledají cestu do nitra krvinek. Imunitní systém je tedy může poměrně snadno dostat na mušku.

K útoku imunitního systému na bílkovinu MSP-3 dochází zřejmě i bez očkování. Někteří lidé jsou po opakované nákaze malárií k této chorobě poměrně odolní, protože si proti zimničkám vyvinuli protilátky. Důležité místo patří mezi těmito protilátkám těm, které jsou cíleny na bílkovinu MSP-3 prvoka. Také testy vakcíny využívající synteticky připravené část bílkoviny MSP-3 dokazují, že sázka na tuto bílkovinu byla zřejmě správná.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka