Naděje na propuštění Gilada Šalita jsou mizivé

1. září 2008

Izraelský desátník Gilad Šalit strávil v zajetí palestinských teroristů už 800 dní a minulý týden mu bylo 22 let. Od únosu v červnu 2006 to byly už jeho třetí narozeniny v rukou Hamasu. Naděje na jeho propuštění však dnes nejsou o nic větší než před rokem.

Za celou tu dobu Hamas nejen neustoupil ze svých požadavků, ale naopak je ještě přitvrdil. Za propuštění Šalita dnes požaduje osvobození až 1.500 vězňů, včetně stovek vrahů a strůjců krvavých atentátů. Izrael je ochoten propustit jen původně požadovaných 450, z nichž ale souhlasí jen se 70 konkrétními jmény. Ke zvýšení nároků Hamas povzbudila nedávná dohoda Izraele s libanonským Hizballáhem, při které izraelská vláda vyměnila vraha čtyř lidí za dvě mrtvá těla svých vojáků, přestože zpravodajské služby právě před tímto důsledkem varovaly. Z téhož důvodu nesouhlasily ani s červnovým příměřím, které Hamasu poskytlo přestávku v izraelských útocích. Hamas teď nic nenutí výměnu uspíšit, a dokonce ani držet Šalita naživu, protože si může být jistý, že Izrael by nějaké vězně vyměnil i za jeho mrtvé tělo.

Zvláštní vládní výbor v neděli posuzoval možnost zmírnění přísných kritérií, tedy případné propuštění některých vězňů "s krví na rukou", ale k rozhodnutí zatím nedospěl. Vicepremiér Chaim Ramon jen zopakoval, že jestli Hamas ze svých požadavků nesleví, k dohodě nedojde. Hamas reagoval prohlášením, že když Izrael jeho nárokům nevyhoví, Gilad Šalit ze zajetí nevyjde živ.

Šalitovi rodiče jsou přesvědčeni, že vláda hodila jejich syna přes palubu, a stejně jako izraelská veřejnost se správně ptá, proč kabinet odmítá vyměnit vězně "s krví za rukou" za Gilada, když jich před týdnem několik propustila jako takzvané "gesto dobré vůle" vůči palestinské samosprávě. Vláda na přání premiéra Ehuda Olmerta osvobodila skoro 200 Palestinců, včetně několika vrahů, aby - jak tvrdí - posílila postavení předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse. Vůbec poprvé také do skupiny začlenila několik mužů odsouzených za podíl na teroristických činech, ačkoli to po ní nikdo nepožadoval a nic za to nedostala. Olmertovo kontroverzní rozhodnutí se setkalo s ostrou kritikou nejen bezpečnostních složek, ale i mnoha ministrů, například dopravy Šaula Mofaze, jednoho ze dvou hlavních kandidátů na předsedu vládní strany Kadima a možná i příštího premiéra. Podle něj podobná gesta Abbásovo postavení neposílila ani nepřinesla pokrok v jednání o Šalitově propuštění.

Ehud Olmert před svým odchodem z politiky nepřestává být kritizován ze všech stran. Na svém nedělním setkání s Mahmúdem Abbásem, patrně posledním před zářijovými primárkami Kadimy, ve kterých už kvůli podezření z korupce nekandiduje, nabídl Palestincům rámcovou mírovou dohodu navzdory všeobecnému nesouhlasu veřejnosti, opozičních politiků i ministrů vlastní vlády, podle kterých už nemá k jednání mandát. Abbás k úlevě kritiků Olmertův návrh odmítl s tím, že Palestinci chtějí konkrétní smlouvu, která splní všechny jejich požadavky. Přání amerického prezidenta George Bushe spatřit před odchodem z Bílého domu alespoň rámcovou dohodu o izraelsko-palestinském urovnání se tak nesplní. Hlavní palestinský vyjednavač Saíb Irikát v neděli potvrdil, že propast v názorech na hlavní problémy zůstává stejně široká jako na začátku mírových rozhovorů před rokem, a to jak v otázce statusu Jeruzaléma, hranic palestinského státu, palestinských uprchlíků a židovských osad, tak vodních zdrojů a bezpečnosti.

Krach mírových jednání si uvědomuje i americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová, která minulý týden přijela na svou letos už sedmou návštěvu Izraele. Tentokrát už obě strany ani moc nevybízela k ústupkům. Washington ví, že do konce Bushova mandátu Izrael zřejmě nebude mít stabilní vládu. Vítěz primárek Kadimy sice bude pověřen sestavením nového kabinetu, ale ten nemusí získat důvěru parlamentu. V takovém případě by se na jaře příštího roku konaly předčasné volby a do té doby by v křesle premiéra zůstal Olmert.

Ze stejného důvodu zřejmě nedojde ani k pokroku v jednání o výměně vězňů za Gilada Šalita. Hamas svůj postoj nejspíš nezmírní - v nedávných volbách do jeho poradní rady zvítězilo radikální ozbrojené křídlo a rozhodnutí teď budou přijímat válečníci s ještě militantnějšími názory, než jaké zastává vedení hnutí. Navíc se Gilad Šalit Hamasu hodí - rukojmí chrání jeho představitele před izraelskými cílenými útoky a vojenskou invazí do pásma Gazy a slouží k vydírání Izraele i Egypta v otázce uzavřených hranic. Hamas si Šalita ponechá, dokud mu bude užitečný.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio