Nadále napjatá situace na palestinských územích

Hamas tento vývoj kupodivu překvapil. Po všem, co hnutí v pásmu Gazy napáchalo, označil dosavadní hamasovský premiér Ismaíl Haníja Abbásův krok za nezákonný a oznámil, že se dál považuje za předsedu vlády. Podle něj musí nový kabinet schválit parlament, kde má dvoutřetinovou převahu Hamas. Ta je však sporná, protože skoro polovina jeho zákonodárců sedí v izraelských věznicích, a Abbás navíc vydal výnos, který nové vládě umožňuje nastoupit do úřadu i bez souhlasu poslanců. Exilový vůdce Hamasu Chálid Mišal se na páteční tiskové konferenci v Damašku choval jako provinilý manžel, který přesvědčuje zbitou manželku k návratu domů: Hamas nechce ovládnout pásmo Gazy, prohlásil, hodlá nadále spolupracovat s Abbásem a dbát na blaho palestinského lidu. Jeho ozbrojenci však nepřestávají likvidovat členy Fatahu; podle palestinských zdrojů si hamasovský puč vyžádal už skoro 160 mrtvých a kolem 800 zraněných. Kromě systematické likvidace nepřátel neustává ani drancování objektů příslušníků Fatahu - zcela vypleněna byla nejen sídla Mahmúda Abbáse či velitele Muhammada Dahlana v Gaze, ale dokonce i rezidence symbolu Palestinců Jásira Arafata. Lupiči ukradli i jeho rodinné fotografie, nábytek, šaty jeho ženy a hračky jeho dcery, a dokonce i jeho Nobelovu cenu míru. Na svém místě nezůstaly ani okenní rámy a vodovodní trubky.

Mahmúd Abbás jakýkoli dialog s Hamasem odmítl. Palestinská území se tak rozdělila a mají teď dva kabinety, které se vzájemně neuznávají. Budoucnost Abbásovy vlády na Západním břehu vypadá růžově - jelikož v ní už nezasedá teroristický Hamas, bude po 15 měsících zřejmě v nejbližších dnech zrušen mezinárodní bojkot a samospráva dostane stamiliony dolarů. Konec blokády už přislíbily Spojené státy, Evropská unie i Izrael, který uvolní přes 560 milionů dolarů ze zadržovaných palestinských cel a daní. Abbás a jeho vláda mají i podporu Arabské ligy.

Jak hodlá vládnout Hamas v pásmu Gazy, není jasné. Izrael zřejmě oblast zcela odřízne od světa a bude tam vpouštět jen humanitární pomoc a zdravotnické potřeby. Situace v pásmu Gazy bude i hlavním bodem jednání premiéra Ehuda Olmerta s prezidentem Georgem Bushem na jeho současné návštěvě Spojených států. Aktuální už však není jejich návrh na rozmístění mezinárodních jednotek, protože s ním nesouhlasí ani Egypt, ani Hamas a žádná země by nebyla ochotná riskovat životy svých vojáků. Jednou z alternativ je obsazení pohraničního koridoru mezi pásmem Gazy a Egyptem izraelskými jednotkami, které by dokonaly blokádu a zabránily dalšímu pašování zbraní. Existuje i možnost izraelské invaze - židovský stát má nového ministra obrany Ehuda Baraka, který může dosavadní strategii zcela změnit.

Výsledek puče Hamasu vypadá na první pohled vlastně docela dobře - zrno se oddělilo od plev, palestinská samospráva bude zase dostávat mezinárodní pomoc, Západní břeh bude vzkvétat a pásmo Gazy strádat a Hamas začne litovat svých činů a nakonec přistoupí na všechny požadavky Fatahu. Tak jednoduché to ale není. I když má Fatah na Západním břehu převahu a v odvetě za Gazu zde pozavíral všechna střediska Hamasu a pozatýkal desítky jeho členů, nemá jednoznačnou podporu obyvatel; islamisté dokonce v komunálních volbách obsadili řadu radnic, jako v Nábulusu, Betlémě nebo Kalkíliji. Hamas je mocný protivník s mocnými sponzory Íránem a Sýrií a nespokojí se jen s pásmem Gazy. Jakmile se naskytne vhodná chvíle, jistě se pokusí ovládnout i Západní břeh.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .