Na Slovensku začína ďalšia kampaň

Dalším je, že prezident republiky podepsal čerstvě schválenou novelu ústavy, která umožňuje Ústavnímu soudu zkoumat zákonnost i ústavnost průběhu voleb jen přede dvěma dny. Bez schválení novely a jejího podepsání totiž hrozilo, že ústavnost voleb včetně jejich výsledků může být zpochybněna a zpochybnění nebude mít kdo odstranit či napravit. Eurovolby se budou konat v ovzduší politického sporu mezi Parlamentem a vládou. Parlament se totiž na návrh křesťanských demokratů chystá schválit další ústavní zákon o spolupráci Parlamentu a vlády v záležitostech Evropské unie.

Je třeba dodat, že vláda k tomuto návrhu nedokázala zaujmout stanovisko. Ani kladné, ani záporné. Na jedné straně to předpovídá další menší konflikt uvnitř vládní koalice, na straně druhé to však zároveň podtrhuje jeho bezvýznamnost. V podstatě jde totiž o to, že návrh není dobře připravený, včetně jeho názvu. Parlament a vláda mají totiž povinnost přímo danou ústavou spolupracovat, a to nejen v záležitostech unie, ale i ve všech ostatních. Samozřejmě předsedovi Parlamentu Hrušovskému, který návrh předkládal, se nemusí líbit, že výkonná moc na Slovensku bude zároveň i zákonodárnou mocí. V Bruselu a následně i na Slovensku. Za to však nemůže vláda, ale Parlament, který vstup země do unie definitivně bezvýhradně schválil.

Bez ohledu na politické škorpení za dva dny na Slovensku začne už oficiální kampaň. Přirozeně, země je - kampaň nekampaň - oblepená propagačními plakáty s portréty kandidujících politiků už pár týdnů. O přízeň voličů se uchází až 17 politických stran a koalic, které do soutěže postavily téměř 200 kandidátů. Zvoleni však budou za 14 dnů. O tom, kteří to budou, je však možné zatím jen spekulovat. Hodně záleží na tom, jaká bude účast voličů. A průzkumy veřejného mínění ukazují, že možná bude i nejmenší ze všech dosavadních voleb. Podle čerstvého z nich, který zorganizovala agentura Focus, chce určitě k volbám přijít jen 20 % voličů. Nízká účast voličů přitom vyhovuje stranám s uspořádanou strukturou, hlavně slovenským Maďarům.

Toho jsou si vědomy i politické strany, hlavě ty, které mají zastoupení v Parlamentu a ještě více ty, které jsou součástí vládní koalice. SNK i KDH, které mají takzvané disciplinované voliče, si proto mohly dovolit postavit na první místa kandidátů i současné politiky. U vládní strany Pavla Ruska je to však už riziko, podobně jako u Dzurindovy SDKU, která se ho však snaží eliminovat tím, že do čela kandidátky posadila hokejistu Petra Šťastného. Tedy osobu nikoliv stranickou, ale všeobecně známou z populárního sportu. Na to, aby strana získala europoslance, potřebuje ve volbách získat hlasy nejméně 5 % voličů.

Jestliže by je některá z vládních stran nezískala, byl by to pro ni velmi silný políček. V polovině příštího měsíce budeme už s jistotou vědět, jestli dojde k prolomení spodní hranice v účasti voličů, která dosud drží druhé kolo voleb do samosprávných krajů. Zúčastnilo se ho jen necelých 23 % voličů a potom bude i čas na analýzu příčin proč se do referenda o vstupu do unie zúčastnilo až 52 % voličů, ale proč hned první možnost uplatnění europráva - volit do Evropského parlamentu - skončila tak, jak skončí.